Jeho princeznou

•1•

Mladá Angie otevřela oči a praskla rukou po nočním stolku ze kterého spadl rozřinčený budík . Jedno bylo v tu chvíli jisté , další nudný den právě započal .

Ještě skoro poslepu se dobelhala ke skříni a popadla první na co sáhla - dlouhé triko s vystřiženými rameny a černé kraťasy . Pro ranní hygienu nemusela daleko , stačilo jí pouhé otočení a stála v neprostorné koupelně s hromadou líčidel a šamponů .

Makeup jí netrval dlouho , stačilo udělat linky s řasenkou a byla ready pro krásný nudný den ve staromódní škole ...

" Bože , ty vypadáš zas jak seschlý kaktus " konstatovala suše její nejlepší kamarádka  Millie která na ní čekala venku před domem .

" Dnešek si užijem , tak víš co .. Biologie , Chemie , Dějepis .. " odsekla jí na její ranní pozdrav Angie která se pokoušela nacpat své učebnice do již tak plné kabelky .

" Hele lepší než úterý , to máme fyziku , matiku " začala vyjmenovávat předměty Milie a rozrazila rázným pohybem dveře do třídy .

Tenhle den oboum holkám neubíhal nijak rychle , ba naopak by se dalo říct že odpočítávaly vteřiny do konce vyučování . Třídou se ale konečně rozřinčel silný a pro většinu žáků blahodárný zvonek a všichni se vydali na vytoužený oběd .

" Bože , to větší šity vařit nemůžou ?! " posteskla si Millie a šťouchla lžičkou do želatinové hmoty která měla být hrachová kaše .

" Já se obávám že ještě můžou , pamatuješ na ty lívance z prošlého mléka ? " odpověděla jí Angie a odstrčila svojí porci pomalu až na konec stolu .

Za zády obou dívek se mihl celkem pohledný kluk který si i o něco později přisedl .

" Slečna Wattwrfeelová ? " zeptal se po pár minutách ticha .

" Ano to jsem já " odpověděla celkem nejistě Anglie a v jejím nitru jí něco radilo ať raději rychle zmizí .

" Máte už sbaleno ? " položil druhou otázku cpajíc se Angeiiným obědem .

" Kam bych si proboha měla balit ?! "

" Oni ti to tvoji rodiče ještě neřekli ? Prodali tě , zítra máš nástup v pánově sídle " Ta druhá věta na Angie zapůsobila jako spouštěč , dívka se zvedla od stolu a vší silou se přez celou jídelnu rozkřikla

" NIKAM NEJEDU ! SI MYSLÍTE JAKO ŽE KDYŽ PŘIJDE NABUŠENÝ KRASAVEC S TÍM ŽE MĚ NAŠI PRODALI ŽE MU JAKO KRÁVA UVĚŘÍM ?! "

Ten neznámý chlapec jen vytáhl z kapsy papír který byl sice lehce zmačkaný , ale Angie to doslova vyrazilo dech .

" Tak tohle není podpis tvých rodičů ? " utrousil jízlivě a Angie se z mohla jen na velký nádech a s obrovskou směsí pocitů se vydala ven z jídelny .