Zrádce,Uprchlice,Královna

Prolog

Na počátku věků byl jen holý kámen na široké pláni.

Z čisté modré oblohy bez mráčků.

Sežehl z čistajasna bílý plamen holou pláň.

Avšak místo ohořelé pustiny.

Vyrostlo zde město.

Jeho velikost.

Jeho krása.

Jeho majestátnost.

Zahanbovalo již vztyčená města s dlouhou historií.

Krajina kolem zářícího města se změnila.

Utvořili se lesy, louky, pole a mohutné vodní toky.

Koryta řek si drali cestu krajem a sem tam se vlily do malého potůčku.

Zaplavili staré neobydlené vesnice.

Zavlažovaly krajinu a lidem přinesli obživu.

Ale také i smutek a zkázu.

Teď zpět k městu.

Obyvatelé tohoto města nebyli lidé ani trpaslíci.

Byla to doposud nepoznaná rasa.

Kterou žádné oko dosud nezřelo.

Jejich ženy překypovali krásou, laskavostí a uměním magie.

Jejich muži byli zdatní bojovníci, spravedlivý a moudří vládci a mágové.

Co tyto bytosti dělalo výjimečnými?

Byli to jejich špičaté uši.

Krása.

Moudrost.

Laskavost.

Ochota.

Spravedlnost.

Když se lidští a trpasličí vládci dozvěděly o vzniku města, tak krásného a velkého.

O jehož obyvatelích nevěděli nic.

Začaly toto město brát jako velkou hrozbu.

I proto také se rozhodl lidský král Oroseus a trpasličí lord Bran zahodit staleté spory svých otců.

A spojily své síly.

Z tohoto spojenectví vznikla armáda tak ohromující, že ji ani ten nejstarší trpaslík nepamatoval.

Obě armády se sešli v údolí u města Ashaj.

Odtud putovali sedm dní a sedm nocí.

Když za jednoho letního rozbřesku došly do svého cíle.

Panovníci využili situace a vyjeli se dobýt záhadné město.

Pár kroků před ohromnou diamantovou branou je ohromilo světlo.

Z jeho záře vystoupily dvě postavy.

První pohled vojákům se naskytl na ženu nedozírné krásy.

Byli-by pro ni i meče odhodili.

Myšlenka na tento čin je brzičko přešla.

Druhou osobou byl totiž muž.

Byl krásný a silný už od pohledu.