Jednoho krásného letního dne, seděl detektiv ve své kenceláři. Najednou se rozrazily dveře a dovnitř vtrhl jeden ze strážníků."Pane inspektore, stala se strašná věc" To inspektora zaujalo." A copak to bylo tak strašného, že jste zapomněl na klepání?" Zeptal se a zdvihl jedno obočí." Dostal jsem zprávu, že se pan Komárek oběsil." Pan inspektor se zachvěl." No to snad ne." Řekl a potom dodal." Vždyť pro jeho ovoce a zeleninu si chodili lidé z celého města. Jedeme tam!" Poté si vzal své nejnutnější věci a šel k vozu s koňmi." Od koho jste dostal tuto zprávu?" "Od jednoho svého podřízeného." Odpověděl taktně strážník. Když dojeli na místo určení, tak se inspektor rozesmál." Asi špatná informace. Pan Komárek se neoběsil, nýbrž pověsil. Vždyť se drží větve dobrou půl hodinu. Ten má, ale výdrž." Strážník se podrbal a řekl." To jsem blázen, že bych něco přeslech?" " Mohli byste přestat spekulovat o tom že jsem se pověsil, oběsil, nebo o čem se to vlastně bavíte a podat mi žebřík, abych mohl konečně na zem, už po té době necítím ruce!" " Ano jistě pane Komárek." Řekl rychle inspektor a houkl na ostatní strážníky, aby přinesli žebřík. Když stál pan Komárek zase pevně nohama na zemi, zeptal se inspektor na nejlepší otázku, která ho v tu chvíli napadla." Jak jste se tam vlastně dostal?" "Víte, to bylo tak." Začal pan Komárek. "Trhal jsem zase jednou třešně, když tu náhle přišel nějaký muž a vzal ten žebřík pryč. Pořádně jsem na něj neviděl, ale i když jsem volal jako blázen, neotočil se." "Takže nevíte co to bylo za muže." Řekl inspektor smutně. "Bohužel ne. Prosím najděte mi ten žebřík. Je to úplně nový model." "Porozhlédněme se tedy po okolí." Když tak procházejí okolo ostatních zahradnictví, zastaví se pan Komárek u zahrady pana Bouna. "To je on. To je můj žebřík." "Opravd? Tak se tu zastavíme." Když u toho domu zaklepou otevře jim sám pan Boun. "Dobrý den pánové. Co pro vás mohu udělat?" "Můžete nám prosím říct odkud máte tento žebřík?" "Jistě. Koupil jsem ho včera ráno na trhu." "A víte že pan Komárek měl úplně ten samý model a někdo mu ho ukradl dnes dopoledne, když trhal třešně." "To já být nemohl." Hájil se pan Boun. "Celý den jsem byl na své zahradě a okolo dopoledne jsem si došel do sadu pro svůj žebřík, aby mi ho nikdo neukradl když budu jíst." "Je to ten můj žebřík." Vykřikl pan Komárek výtězoslavně. " je tu vyryté mé jméno Komárek, vidíte to?" "To jsem blázen." Řekl pan Boun a dodal "Vždyť já ho o ten strom vážně opíral? Že by ho mě někdo ukradl a já bych ho zaměnil s tím od pana Komárka? To je asi jediné vysvětlení." "To tedy je. Ten váš jistě najdeme také." Řekl pan inspektor. Ale to už je jiný příběh.
Ahoj toto je první díl série detektivních příběhů čekejte další. (Neslibuju kdy bude ten další hotov👍)
487 slov
