Cítil jsem na sobě něčí pohled.
Složitě jsem se proplétal hustým davem na školní chodbě, avšak navzdory tomu se mě ten cizinec vytrvale držel celou cestu do třídy.
Měl jsem nutkání otočit se a přivést toho drzého pozorovatele do rozpaků z jeho nenadálého odhalení, nic jsem však nepodnikl.
Ale až vejdu do učebny, bude mě ten neznámý muset následovat, nebude-li mě chtít dočista ztratit z dohledu.
S radostným pocitem vítězoslávy jsem prošel dveřmi a automaticky zamířil na své místo do zadní lavice u oken.
Sedával jsem sám, na hodiny mikrobiologie se z mého ročníku přihlásila jen hrstka studentů, a tak byla naprostá většina míst volná.
Trpělivě jsem vyčkával, až se dveřním rámem konečně odváží projít ona osoba, a na okamžik jsem se zahloubal do svých složitých poznámek naškrábaných mým nečitelným rukopisem na okraji roztřepeného sešitu.
"Promiň," ozvalo se znenadání jen kousek ode mě a já tak zvedl mírně dezorientovaně hlavu, "koukám, že tu máš volno," odvětila dívka se safírovými oči - barvy té vůbec nejjasnější modři - lemovanými hustými tmavými kadeřemi.
"Jasně, j-jen pojď," vykoktal jsem ze sebe zmateně a ona se zvolna posadila vedle mě.
Byl bych přísahal, že to v jejích očích pobaveně zajiskřilo.
___
Blue eyes
Written by : KikaMas
Cover by : KaysMcBee_
ČTEŠ
Blue eyes | Cz Short Story
Teen Fiction"Proč sis tehdy přisedla zrovna ke mně?" "Já ti nevím...Možná mi přišlo, že mám u tebe největší šanci." "Co to povídáš, Modroočko? Vždyť jsem byl úplnej loser." "To seš i teď. Ale já jsem si zkrátka tehdy usmyslela, že musím tvou náklonnost získat...
