Spoutáni okovy - Horác x Will || Stig x Hal

27. Uzdravování

Horác

Opatrně jsem Willa posadil a opřel ho o mě. Neskutečně mě drtilo vidět ho v tomto stavu. Snad mu Vik pomůže.

Jemně nejdřív ošetřila tvář a kolena s chodidly a pak mě požádala, abych ho otočil. Což byl problém a dost jsem uvažoval jak to provést.

,,Dej si ho na klín čelem k sobě," poradila mi Vik.

Špatný nápad. Už předtím mi bilo srdce jako splašené a teď snad ještě víc (pokud to tedy ještě bylo možné). Ale provedl jsem tak. Will se musí dát zase do pořádku. Je hodně slabý.

Dále pak jen Vik ovázala veškeré rány a dala mi do ruky čtvereček čisté látky a hrnek vody se slovy, ať vždy látku namočím, vyždímu a přejíždím jí Willovi po obličeji.

,,Není moc studená?" dělal jsem si starosti.

,,Přesně tak. Není. Studená voda pomáhá probrat se. Což právě teď potřebujeme. A pro případ zimy vedle vás právě dvojčata rozdělávají oheň. Pomineme-li fakt, že se u toho většiny času hádají o tom, zda je západ slunce růžový, žlutý a modrý nebo fialový, růžový a modrý."

,,... Cože?"

,,Netuším. Ani nevím, odkud vyhrabali zrovna tyhle barvy... A teď mě omluv. Zkusím se podívat po jedné rostlince," zvedla se a ještě prohodila pár slov s Edvinem a vynadala Stefanovi a Jesperovi, ať přestanou se snahou osedlat Kluf. (Ale teď vážně: co ti idioti už zase dělají... Je jedině dobře, že na ně nevidím...)

,,Kde to jsem?" ozvalo se po chvíli tiše a já pohlédl dolů.

Will se probudil! Opatrně jsem ho objal. Konečně. Dělal jsem si takové starosti.

,,Už v bezpečí," ujistil jsem ho.

,,Už je vzhůru?" zeptal se mě Edvin a já jen kývl.

,,Na. Dej mu napít. Potřebuje to," podal mi kuchař hrnek vody. Kývl jsem a učinil tak.

,,Lepší?" zeptal jsem se Willa když dopil.

,,Mnohem," kývl a položil si hlavu na mé rameno. ,,Jak jste nás vůbec našli a osvobodili?"

,,Řeknu ti to později. Teď si musíš odpočinout."

,,A Hal?"

,,Stig se o něj stará. Brzy se taky probudí. A ty se prospi."

,,Dobře."

,,Jak je na tom?" přidřepla si vedle nás Vik.

,,Potřebuje nabrat sílu."

,,To se dalo čekat. Edvine vezmeš si teď na starosti oba dva? Já mezitím uvařím nějakou polévku."

,,Jasně," odpověděl Edvin a doutáhl Halův obvaz.

***
Už je odpoledne a stále spí. Sice oddechuje a srdce mu tluče, ale i tak si dělám starosti... Zničilo by ho, kdyby nemohl pokračovat jako hraničář.

,,Tak kdy už to bude?" otravoval Jesper Vik.

,,Až to bude. Vývar trvá dlouho. Tedy pokud má být dobrý."

,,Ale jak dlouho to ještě bude trvat?"

,,Podle toho, kdy se ti dva probudí."

,,A to bude kdy?"

,,... Víš co? Za chvilku asi tady budou spát tři. Za chvíli tě totiž majznu válečkem nebo pánvičkou."

,,Jespere nech už tu Vik," ozvalo se tiše. To Hal se probudil.