1. kapitola

874 52 7
                                    

Když jsem přišla domů, všichni se báli, že se mi něco stalo. Když jsem řekla, že jsem byla u Petera, tak byli klidnější.

Teď ležím v posteli a v hlavě si přehrávám co se stalo.

*Flasback*

Koukali jsme si vzájemně do očí. Měl je dokonale hnědé ale ne tak jako my, Stárkové. Až teď v této pozici jsem si všimla jeho velké kruhy pod očima, které jsem vlastně zavinila já, a jeho velké šťavnaté rty, které by každá faninka anebo dívka zulíbala a okusovala neustále. V očích měl takové menší odlesky radosti a štěstí. V tu chvíli se stalo, co by každý chtěl. Políbil mě. Jemně ale políbil. Bylo to takové, nevím. Divné ale přitom příjemné. Nikdy jsem to nezažila. Po chvíli jsem si uvědomila co se stalo, odstrčila jsem ho od sebe, zapla trysky na botech a vyletěla pryč.

*End of Flasback*
Proč. Proč to udělal? To mi nedávalo smysl. Proč? Po chvíli mě ale napadlo, že bych se mohla jít podívat na Pietra, ať se odreaguji.

Běžela jsem chodbou až k výtahu, který stihla jako první Amy zprovoznit. Neříkám nic, že jsem jí pomohla. Hned mě napadlo. Je 10 hodin a mohla bych mu něco přinést a zkusit štěstí, jestli se probudí. No, kdo ví, ale nedoufám v to.

Vešla jsem do společenské místnosti, kde jsme měli právě snídani. Viděla jsem, jak se u barového stolku baví Steve s Thorem, asi o něčem důležitém. Oba dva byli oblečeni v civilních šatech. "Ahoj" pozdravila jsem je a došla si k lednici. Byl tam nějaký jogurt, tak jsem ho vzala. "Ahoj" řekli najednou a dál se Věnovali svému rozhovoru. Co jsem zaslechla, tak se bavili o Fotbalu. Jak záživné téma.

Vzalajsem ze šuplíku lžičku a rozešla jsem se k výtahu, odkud jsem jela směrem ošetřovna. Když mi zastavil výtah před nosem, vyšla z něj Wanda. V tu chvíli se mi sevřel hrudník. "Jak na tom je?" Došlo mi, že byla na ošetřovně. "Spí, jdeš tam? Pokud jo, tak tam je teď Banner, kontroluje mu funkce, všechno." A s těmi slovy se rozešla do společenky. Ja vstoupila do výtahu, řekla jsem Amy, kam chci jet a výtah se rozjel.

Když jsem přijela, rozešla jsem se k těm pro mě známým dveřím. Vešla jsem do té místnosti a hned se mi dostal do nosu ten nepříjemný pach nemocnic. V tu chvíli jsem ho spatřila. Ležel na té posteli bezvládně a zrovna tam byl Banner. "Wando, chvilku....Caroline?" Koukal na mě udiveně. "Jo, hele jak na tom je?" A přišla jsem blíž a prohlédla si ho. Tu spálenou ruku měl pokrytou puchýři a nějakou vrstvou něčeho nepopsatelného. Oči měl zavřené, ochablé svaly, všechno. Vypadal příšerně. Na bradě se mu začalo ukazovat menší strniště, protože si ho začal holit. "No, ruka se mu hojí docela rychle ale nedokážeme ho probudit. Vypadá, jako kdyby jenom spal. Nevíme co s ním je." A s těmi slovy odešel. Já jsem tam zůstala sama. Chtělo se mi brečet. Nedokázala jsem se dívat na jeho ochablé tělo, tak jsem se jenom rozbrečela.

"Pietro, víš....asi mě neslyšíš ale poslední dny jsi byla taková moje vrba, které jsem říkala všechny starosti. No a něco se mi stalo no. Víš, ono, jak tě trefila ta magie od Visiona, tak jsem ho asi zabila, nevím. Nevím kde je, ale myslím, že mě asi nechce vidět. No a potom jsem utekla. Pohádala jsem se také s otcem a všichni si o mě myslí, že jsem ti to udělala já. No a tak jsem zdrhla s těmi botami do parku, kde jsem omylem zaspala...... bohužel jsem měla jeden z těch snů, zase, no a tak jsem zavolala Peterovi, tomu Spidermanovi, jetli u nej nemůžu chvíli pobýt no a tak jsem tam šla. Nakonec se tam stalo něco divného. On mě políbil i když mi při prvním setkání tvrdil, že má holku. Nevím, přijde mi to divné. Cítím se hrozně. Nevím co si o něm myslet. Chce se mi jenom brečet, už jenom z toho, že jsem tě nezachránila a, že jsem se nechala políbit od něj. Beru ho jako přítele, kamaráda.......ale on prostě, achjo...." A chytla jsem mu ruku a rozbrečela jsem se. Zase. Nějak často brečím. "Amy, ztmav skla a zamkni a odhlučni zevnitř i zvenčí, aby nebylo slyšet na chodbě ani taky nic." A v tu chvíli se to stalo.

V tu chvíli jsem ho silně obejmula a dostala jsem histerický záchvat breku. Nemohla jsem dýchat, nic. Byla jsem zlomena.

Ok,trochu pozdě večer ale je tu nový díl a rovnou i nová kapitola. Snad se vám tento 1. Díl líbí.
Jinak doufám, že vy čtenáři jste tuto knihu našli. Trochu jsem zapomněla ji vydat hned, omlouvám se xD ale he tu tak kniha :D

Tak zase příště :D

Dad, please  no....! (ff Tony Stark)Donde viven las historias. Descúbrelo ahora