Společně dojeli do spodního patra a Pietro jí ukázal, kde se schází před tréninkem.
,,Většinou trénujeme spolu, do teď jsme byli pouze dva, a myslím, že ani ve třech to nebude problém" řekl jí a společně vstoupili do pozorovací místnosti.
Tam ještě nikdo nebyl. Pietro si odložil láhev s vodou na lavičku a Lori tak udělala podle jeho vzoru taky.
,,A jak vás vlastně trénuje?" zeptala se Lori Pietra.
,,Jak kdy," odpověděl jí, ,,někdy bojujeme proti sobě, ale to není tak často. Většinou buď máme nějaké cvičení nebo nám trenérka pouští protivníky, takové naprogramované roboty, které zneškodňujeme a likvidujeme. Záleží jakou bude mít trenérka náladu."
,,Doufám, že dneska ji bude mít dobrou" řekla Kal, když vstoupila do tělocvičny.
Oba se na ni otočili a usmáli se.
,,No já taky" řekl Pietro, ,,ona je taková svá, ale když víš jak se kdy chovat je to v pohodě."
Chvilku si ještě povídali než jejich hovor příchozí trenérka přerušila.
,,Čau lidi, jsem zpět" řekla vysoká bledá žena, která vstoupila do místnosti. Lor si ji prohlédla. Žena měla na delšího ježka ostříhané vlasy a obarvené je měla na tmavě fialovo, na sobě měla přehnaně barevné tílko, žluté křiklavé kraťasy a výrazné zářivě zelené boty.
ČTEŠ
Říkají jí agentko {2}
FanfictionAbsolutní prázdnota. Nic. Na nic si nevzpomínám. Co jsem dělala předtím ? Kde jsem žila ? Tolik otázek a žádná odpověď. Jsem výsledek pokusů, nebo vypadám takhle od narození ? Jsem jak čistý list. Nevinný, ale prázdný. Chci vůbec začínat od začát...
