Začal ses připravovat na zkoušky, večer co večer jsi sedával na balkon, v jedné ruce cigareta, ve druhé šálek horké kávy. Na stolku položená skripta, v uších sluchátka. Na hlavě pletená čepice a přes židli přehozená huňatá deka, do které ses zabalil vždy, když káva vychladla.
Dlouhé hodiny jsi vydržel soustředěný na studium, a teprve nad ránem, když obloha začínala světlat, jsi chodil spát, abys pak mohl jít do práce alespoň trochu odpočatý.
Stejně jsi ale pokaždé myslel na vše, co se během posledních měsíců změnilo. Toužil jsi milovat, toužil jsi po vztahu, po své spřízněné duši. Ale nešlo to.
YOU ARE READING
Procitni, Amorku [𝐀𝐂𝐄]
Short StoryZa jednu zimu toho lze stihnout mnoho. Za jeden rok ještě více. Procitnout ze snu trvá jen chvíli, srovnat se s ním však potrvá déle a ty o tom víš své. Pocity by nikdo neměl podceňovat a potlačovat, protože jsou součástí lidskosti. I té tvojí. A vě...
![Procitni, Amorku [𝐀𝐂𝐄]](https://img.wattpad.com/cover/256081722-64-k761292.jpg)