21

929 46 15
                                    

„Harry, ale vždyť to nejde, nemů...." nedořekl jsem to, protože mi skočil do řeči

„Jde to, Lou a jak jsem říkal, o penězích dneska nechci už ani slyšet" řekl a tak jsem tedy svůj pohled upřel do menu.

Vybral jsem si losos s americkými bramborami, protože jsem je sakra dlouho neměl a dostal jsem na ně dost velkou chuť. Jako pití jsem si vzal obyčejnou bublinkovou vodu. 

Ta samá číšnice nám jídlo přinesla.

„Ty kráso, jestli tohle sním, tak budu potom cvičit alespoň dvě hodiny, protože to dá dlouho, abych tohle vycvičil" vykulil jsem oči nad tou neskutečně velkou porcí, která mi přistála na stole. 

 „Ne, ty budeš cvičit jako cvičíš normálně, protože jsi až moc hubený a taky se jednou musíš pořádně najíst" řekl a sám se pustil do svého jídla. 

Také jsem se do toho pustil a musím říct, že to bylo opravdu výborné. Možná bych si to někdy mohl zkusit udělat doma, ale pochybuji, že jsem tak dobrý kuchař, že by se mi to povedlo.

Po půlce talíře jsem si myslel, že toho do sebe už více nenatlačím, ale nakonec jsem to snědl celý, protože to bylo výborné a taky mi přišla škoda, abych tady něco nechal. 

„Neměřím, že jsem to celý snědl. Tolik jsem toho snad v životě nesnědl" řekl jsem po tom co jsem si pohodlněji sedl a položil si ruku na svoje nacpané břicho. 

„kdybych to tady neviděl na svoje vlastní oči, tak bych ti nevěřil, ale opravdu ji to do sebe narval a já jsem za to rád, protože si se konečně pořádně najedl" usmál se na mě.

Úsměv jsem mu oplatil a sledoval jsem ho, jak do sebe on tlačí poslední zbytky těstovin s nějakou omáčkou. Kdybych měl peníze, tak bych sem chodil asi celkem často.

„Teď mi vlastně ještě došlo, že jsi jakoby nemocný a asi by bylo divný, kdyby si šel okolo nic úplně v pohodě, takže je dobře, že jsme kolem nic nešli" řekl Harry a já jsem s ním nemohl nic jiného než souhlasit.

Chvilku jsme se ještě procházeli venku, ale mě začínala být zima a k tomu jsem ještě byl už celkem unavený. Na to, že jsem spal celkem dlouho, tak jsem unavený dost brzo a možná to je i z toho, jak jsem plný, ale to celkem pochybuji.

„Harry? Začínám být celkem unavený, asi půjdu pomalu domů, abych se vyspal, jestli máš zítra čas, klidně bych se šel zase projít, protože jsem si to dneska užil a ještě jednou děkuju za tu večeři" řekl jsem když jsme se zastavili. 

„Nemáš za co, klidně bych taky zítra šel znova a opět se pořádně najíš, protože mám radost z toho, že jsi to všechno snědl" 

„Tak se měj a ještě si napíšeme" 

„Ahoj, hezky se vyspi" rozloučil se se mnou, než jsem se rozešel směrem k domovu.

Hned co jsem za sebou doma zavřel dveře, tak jsem se začal usmívat jako idiot. Jsem strašně rád, že jsem ho poznal. Je strašně moc fajn a i přes náš věkový rozdíl si strašně dobře rozumíme.

Vanu už si dneska dávat nebudu, protože jsem se myl než jsem odešel ven a teď už nemám důvod se mýt. Cvičit už teď nejdu, protože bych se dost pravděpodobně pozvracel. Jsem ještě stále plný z té výborné večeře.

Sundal jsem ze sebe oblečení tak abych byl jen v boxerkách a ulehl jsem do postele. Chtěl jsem ještě Harrymu napsat dobrou noc, ale nějak jsem to vypustil z hlavy, když jsem po ani ne minutě v posteli pod mojí milovanou peřinou usnul.

---

Probudil mě paprsek sluníčka, který se mi oknem dostal do pokoje. Zajímavé, je zima, ale už zase svítí slunce. Okamžitě jsem si vzpomněl na včerejšek a začal jsem se opět usmívat. Našel jsem si na telefonu chat s Harrym a napsal mu zprávu.

LoTo28: Dobré ráno, chtěl jsem ti ještě včera popřát dobrou noc, ale nějak jsem to omylem vypustil z hlavy, po tom co jsem si lehl do postele a zavřel oči

StylesWstyle: Jo, taky jsem ti to měl v plánu napsat, ale hned po sprše jsem usnul, takže mi to taky nevyšlo:Dd

LoTo28: Mohli bychom se dneska zase vidět? 

StylesWstyle: Jasně, že jo, budu jenom rád

LoTo28: Jestli chceš, mohl bys klidně přijít ke mně, jestli se ti tedy do mého mini bytu chce, potom by jsi tu mohl být déle a já bych jen ve čtyři v klidu odeslal návrhy

Texting - Larry Stylinson CZWhere stories live. Discover now