TEMNÉ STÍNY NEVYSVĚTLITELNA.

*5. část*

Sesunula se na zem podél dveří a ztratila vědomí. Probudila se až další den navečer ve své posteli. Když otevřela oči, viděla po pokoji nervózně pobíhat mámu. Jen co si Ivušky všimla, zakřičela na tátu a ten se za pár vteřin také objevil v pokojíku. Iva se mezitím napila sklenice vody, která stála vedle na nočním stolku. Oba rodiče měli stejnou otázku: „Co se sakra stalo?" Poté dále pokračovali. „Našli jsme tě na půdě. Dveře byly pootevřené a ty jsi ležela na zemi se starou fotkou své babičky v ruce." Ivušce se při poslední té poslední vyslovené větě skoro zastavil dech.

„Ale ty dveře byly zamčené a já se z nich nemohla dostat ven," odvětila tiše Iva.

„To je hloupost. Jak mohly být zamčené? Vždyť u nich ani není žádný klíč. Přestaň si vymýšlet mladá dámo a řekni pravdu," řekla maminka už trochu rozhořčeně.

„Já říkám pravdu, mami. A vážně nevím jak se mi do ruky dostala ta fotka. Asi mi ji tam dal on."

„Tím myslíš koho, Ivo?"

„No přece dědeček," řekla Ivuška jako by to snad byla samozřejmost.

„Nech toho a přestaň si z nás utahovat. Všichni moc dobře víme, že děda už je patnáct let po smrti!"

„To já vím, ale on tam se mnou byl. Tam, na té půdě. Přišla za mnou nějaká silueta člověka a já v ní rozpoznala dědečka. Proč mi nevěříte?!" Poslední větu Iva naštvaně vykřikla.

Najednou do pokoje vkročila paní Vlámová. Mířila směrem k posteli a její oči byly stále pevně zabodnuté do těch Ivuščiných. „Běžte pryč, chci tu s ní být chvíli sama," řekla paní Vlámová a rodiče z nějakého důvodu opravdu poslušně odešli. Poté se stará dáma opatrně posadila na kraj postele a hloubavě začala o něčem přemýšlet.

„Co se mi to tam stalo? Ty o tom snad něci víš babi?," zeptala se Iva.

„Pověz mi, co ti ten přízrak řekl? A kdo to vlastně byl?"

„No .. byl to děda. To jsem řekla i našim, ti mi ale nevěřili. A zamumlal něco jako "PŘIVEĎ MI JI". Já ale nevím co nebo koho bych měla přivést."

„Mě," odpověděla paní Vlámová s kamennou tváří.
-------------------------------------
Konec další části. Doufám, že příběah se vám alespoň trošku líbí. Pokud ano, PROSÍM NAPIŠTE NĚJAKÝ KOMENTÁŘ !!! Je to pro mě životně důležité :D Prosím ..