Menendez & Me

I. Pilot

Když jsem viděla tvoje spoutané ruce za zády, železný, těžký kroužky obmotaný kolem tvého zápěstí, které ti umožňují minimální možnost pohybu tvých horních končetin, tvůj nešťastný obličej, který mi vysílal signály o pomoc, kolem tebe tři policajty, kteří mají tebe a tvého bratra na starost a ty modrý hadry, který nosí ty největší zvířata naší planety a teď je vidím i na tobě...
Došlo mi, že tohle nezvládnu, Eriku.

Já nemůžu žít s někým kdo zabil své vlastní rodiče.

Tak silná zas nejsem.

-
Seděla jsem za barem a unaveně si pokládala hlavu o dlaň.

Už tu trčím jedenáct hodin, třetím dnem.
Vzala jsem jeden den na víc za kolegyni, což jak jsem dnes ráno pochopila, nebyl nejspíše nejlepší nápad.

,,Krásná servírko, mužů si objednat?" Vytrhl mě z mého přemýšlení o tom jak nesnáším tuhle práci, pro mě známý hlas.

Usmála jsem se a podívala se na něj.

,,A copak byste si dal?" Nadzvedla jsem obočí.

Přiblížil se k mým rtům na kterých zašeptal ,,tebe" a spojil je.

S hlasitým mlasknutím jsem se od něj odlepila.
,,Tak ještě hodinu a pak nebude problém" usmála jsem se na něj.

,,Jak to dnes jde?" Zeptal se mě mezitím co se rozhlížel po baru.

,,Dnes tu sice není tolik lidí, ale já už pomalu neumím stát ani na nohou" zamračila jsem se.
Nevadí mi pracovat, ale už potřebuju spánek.

,,Víš moc dobře, že semnou by si nemusela pracovat" mykl rameny.

,,Eriku" nadechla jsem se ,,to už jsme přeci řešili. Nechci žít z peněz tvých rodičů a ani ty bys neměl, povoláním synové nejsou sexy" probodla jsem ho pohledem.

,,V tomhle se asi nikdy neshodneme" řekl pravdu.

,,To asi ne" vzala jsem peněženku a utíkala ke stolu, který chtěl platit.

***

Konečně jsme seděli v autě a jeli ke mně.

Od posledního rozhovoru s Erikem jsme už toho moc nepromluvili.

Jakmile se dostaneme k jeho rodině vždy to skončí špatně.

Menendezovi jsou tak moc bohatí, že žijí v domě po Eltonovi Johnovi a nebo třeba Princovi a já? Já jsem si našla jejich syna před čtyřmi roky na střední. Erik chtěl jít ještě studovat, ale jeho otec mu to nedovolil a já chtěla co nejvíc poznat stránky dospělého, pracovně vytíženého člověka, takže jsem se na univerzitu ani nehlásila. Navíc jsem si to ani finančně nemohla dovolit.

Erik by mohl studovat, kdyby měl doma možná normálního otce.

Jejich rodiče si pro své oba syny představovali partnerky trochu asi více movitější než jsem já, což se taky Lylovi, tedy Erikovo btratrovi, povedlo. Ale Erik se zamiloval do mě a to oni špatně skousávají.

Zvou mě k nim, stále mě chtějí více poznat, taky jsem s nimi nejednou jela na dovolenou, ale cítím to napětí a představuju si jakou radost by jednou projevovali, kdybychom se s Erikem rozešli.

,,O čem přemýšlíš?" Vyrušil mě jeho hlas, který jsem už tak dobrou čtvrt hodinu neslyšela.

,,Ale jen tak" pokrčila jsem rameny.

,,Pokud je to o tom co jsem řekl, tak je mi to líto..." nedořekl to, protože jsem ho přerušila.

,,Ne, není ti to líto. Oba víme, že jsi závislý na penězích svých rodičů a ty víš, že já z jejich peněz žít nechci" podívala jsem se na něj.

Ani se k tomu nestihl vyjádřit, nedovolila jsem mu to.

,,Nechci to řešit, je to reálně jediný problém mezi námi, který nikdy nevyřešíme. Já si budu dál pracovat dvanáctky a ty si žij tak jak si zvyklý, vždy se stejně nakonec sejdeme. Takhle žijeme už dlouho a jde to" už mě z toho začala bolet hlava.

Souhlasně přikývnul.

,,Když už jsme u toho, máme něco speciálního v plánu zítra?" Konečně se na mě po všem tom mračení usmál.

,,Nic speciálního."

,,Tak tě naši pozvali k nám, řekl jsem jim totiž, že dnes budu u tebe a potom pojedu druhý den večer domu a oni chtějí, aby si šla na oplátku ty k nám" bylo mu do smíchu. 

Aspoň jednomu z nás.

,,Tak dobře" na sílu jsem se usmála. Vlastně jsem se spíše usmála na to, že už jsme konečně doma, když se mi naskytl pohled na můj byt.

Radostně jsem vystoupila z auta s Erikem za zády.

_________________________________
Zdravím všechny co na tenhle příběh narazili.

Pokud jste četli nějaké mé předchozí příběhy tak nejspíše nechápete proč holka, která dřív (není to tak dávno) psala fiktivní příběhy o Justinovi Bieberovi a dnes vydává příběh o Eriku Menendezovi (který roku 1989 zavraždil společně se svým bratrem své vlastní rodiče. Celý příběh bartrů Menendezových najdete na mém profilu- příběh "crime stories")

Já se zajímám o vrahy a vraždy dost let, intenzivně přibližně tak tři roky a příběh bratrů Menendezových mě uchvátil snad nejvíce za celou tu dobu. A že jsem toho viděla.

Na Wattpadu jsem takový styl příběhů viděla jednou nebo dvakrát a já jakožto fanoušek vražd a hlavně Bratrů Menendezových jsem tohle musela napsat.

Nebudu prozrazovat o čem příběh bude, ale bude to dosti podobné jako mé příběhy doposud akorát místo zpěváků jsem vyměnila "kriminálníka".

Tak to mám k úvodu, tohle je mé jediné vyjádření takhle pod kapitolou. Už pod žádnou nic psát nebudu jako jsem to psala doposud, abych zbytečně kapitolu vždy neprotahovala.

Berte to jako z pohledu holky, která miluje kluka, který se v průběhu jejich vztahu promění ve zločince. Tímto alespoň více popíšu něco o jejich životě, protože NE všechno co se v příběhu dočtete bude fiktivní...

A ještě dodám pro upřesnění, že v případu Menendezových se tvrdilo, že bratry, rodiče zneužívali... sexuálně zneužívali... a také, když si pustíte výslech právě Erika, nad odpověďmi nepřemýšlí a vše co řekne se později ukáže jako pravda. A díky tomuto jsem přesvědčena, že vražda rodičů nebyla kvůli penězům... kdyby rodiče nezabili, i tak by se po zbytek života měli, co se týče financí, velmi dobře.

Erik byl odmala zneužívám a nenáviděn svým otcem mezitím co na to jeho matka přihlížela. Jsem si jistá, že jejich jediné vysvobození byl skutek, který udělali. A během jejich soudu, absolutně spadl cely systém.
Bratři Menendezovi nejsou vrazi, ale oběti...