Fortune Teller (Larry, CZ) ✔︎

18. Are You Blind?

„Takže se mám podle tebe začít snažit o Dee?" seděli jsme s Niallerem u bazénu a probírali Dianu. Popsala jsem mu její obsesi ním od začátku až do teď. Byl docela překvapený.

„Samozřejmě že ano." protočila jsem očima a vrátila se pohledem ke hvězdám.

„Jako hezká je, milá, vtipná..."

„Tak vidíš. A to sis vážně ničeho nevšiml?"

„Ne."

„Ty seš slepej? Já myslela, že jen barvoslepej."

„Ne, nejsem slepý." povzdechl si a začal se pomalu zvedat.

„Kam jdeš?" z lehu jsem si sedla a upřela na něj zvědavý pohled.

„Nějak mě to všechno zmohlo. Jdu si lehnout."

„Počkej, jdu taky." odebrali jsme se každý do svého pokoje, kde jsem po chvilce přemítání si toho trapného polibku v hlavě usnula.

-------

Ráno jsem přišla do kuchyně a nestačila jsem se divit. Nialler mě vážně poslechl. Dee byla vzrůstově ještě nižší, než já a tak nedosáhla na hrnečky a talíře, které jí Harry přikázal připravit na stůl. Niall si všiml, že je na to moc krátká a vyndal nádobí místo ní. Následně jí pomohl stůl připravit. Když měli hotovo, posadil se vedle ní a povídal si s ní o všem možném. 

„Víš, že si fakt pěkná? Včera jsem si toho tolik nevšiml." pozorovala jsem jeho svůdný pohled od kuchyňské linky, o kterou jsem stála opřená zády s hrnečkem v ruce.

„D-děkuju." Dee se začervenala. Počkat. Dee se začervenala? Nikdy jsem ji neviděla červenat se a to se známe třiadvacet let.

Lokla jsem si své kávy a radši přestala vnímat jejich rozhovor. To, jak se k sobě chovali jsem ale pozorovala nadále. Nialler se smál nějakému vtipu, který vypadl z Dee. Při svém záchvatu smíchu zvedl ruku do vzduchu a když jí pokládal zpět na stůl, položil jí 'omylem' na ruku Diany.  Zprvu rukou Dee trošku cukla, ale nakonec se stydlivým úsměvem nechala dotek plavat. Protočila jsem očima nad jeho laciným a předvídatelným krokem a radši se vypařila. Taky už nebudu potřeba.

-------

„Harolde, slibuju ti na svou smrt, že na ni dám pozor a že neuteče."

„Niallere ne. Nebudeš jí tahat ven." zrovna jsem se vracela od bazénu, když jsem z kuchyně zaslechla hádku. Zabalila jsem se víc do osušky a poslouchala dění v kuchyni. Harry vařil oběd a Nini se ho snažil o něčem přesvědčit. 

„Ale no tak. Jen neškodná procházka tady v okolí. Nic se nestane, prosím." Nialler škemral dál. V tomhle si byli s Dee celkem podobní. Vstoupila jsem do místnosti a upoutala na sebe pozornost kluků.

„Co řešíte?" 

„Nic." štěkl Harry a otočil se zpět ke kuchyňské lince.

„Harold mi nechce dovolit vzít Dee na  procházku." objasnil mi Niall. Vypadal teď jako pětileté děcko, které žaluje mámě, že mu bratr ukradl jeho oblíbenou hračku a nechce jí dát zpět.

„Proč ne, Harry?" připadala jsem si jako máma, která řeší spory dvou malých sourozenců. 

„Protože nedopustím, aby mu utekla!" 

„Proč by zdrhala, když by šla s Niallem? Však s ním chce trávit každou vteřinu svého života. Proč by měla utíkat? Mysli trošku." byla jsem probodnuta pohledem, ale ani to mě nezastavilo a pokračovala jsem ve své řeči: „Dovol jim to Harry." ani prosebný pohled ze strany Niniho a mě nepomohl k obměkčení srdce Harolda.

„Ne." řekl chladně a zas se pustil do přípravy jídla.

„Tak jděte na večeři. Všichni čtyři. Půjdete do stejné restaurace, ale nebudete sdílet stůl. Budeš je mít pod dohledem a oni si vyjdou. Všichni budou spokojeni." padl další návrh z mé strany. Tentokrát se Harrymu víc zamlouval. 

„A kde budeš ty? Tady? Sama? To těžko." 

„Bože, Harolde. Tak si mě klidně svaž zase do sklepa, ale na tu večeři jdete." Harry se nadechoval k odpovědi, ale já neměla zapotřebí poslouchat další kecy. „To bylo poslední slovo! Niallere, běž zavolat do nějaký restaurace  a zarezervuj na dnešní večer dva stoly pro dva." Nini se neopovážil odporovat. Jen rychle kývl hlavou a zmizel z kuchyně. „Fajn. A co se tebe týče, běž o tom říct Louimu. A řekni mu, že já nejdu a budu doma hlídat Grace." Harold si povzdechl a položil nůž na prkýnko na linku. Sundal si zástěru a zmizel beze slova z kuchyně.