We Changed / larry ff (cz)

4

Dny plynuly jako voda a do odjezdu na několikadenní pobyt v přírodě zbýval už jen necelý týden. To je také důvod, proč Harry právě vyčkával před obchodním centrem na příchod jeho hnědookého kamaráda, aby spolu mohli jít nakoupit potřebné oblečení, zásoby sušenek a jiných drobných pochutin na výlety po národním parku. Netrvalo dlouho a zpoza rohu přiklusal vysoký brunet. ,,Čau, promiň, že jdu pozdě, potřeboval jsem něco dodělat." okamžitě odůvodnil své zpoždění Liam. ,,V poho, ale mohl jsi mi aspoň dát vědět, měl jsem docela strach." odpověděl kudrnáč a vtáhl si bruneta do objetí. ,,Z čeho prosimtě? Že mě někdo zatáh' do temný uličky a znásilnil mě?" ,,No, tak všechno je možný, že jo." Zasmáli se a hned na to prošli skleněnými dveřmi do obrovské haly plné lidí. ,,Tak kam jdem jako první?" zeptal se Liam. ,,Nejdřív bych se šel kouknout na oblečení, pak můžem zajít na jídlo a pak bych to vzal cestou domů do sámošky." Na to už brunet jen přikývl a společně se vydali vstříc několika obchodům s oděvy.

-♛-

,,Co tohle?" vykoukne zpoza žlutého závěsu zkušební kabinky kudrnatá hlava a následně hebkou látku úplně odhrne. Tím se Liamovi naskytne pohled na jeho kamaráda v lněných vycházkových kraťasech, v nich má zastrčené volné černé triko s výstřihem do V a na hlavě hnědý kožený klobouk, se kterým by mohl rovnou sednout na westernového koně a odklusat na divoký západ. ,,To jsou dámský kraťasy?" zeptá se hnědooký a při tom ukáže na nazelenalou látku obepínající kudrnáčovy hýžďové svaly. ,,No...jo" Harry okamžitě sklopí pohled a jeho tváře chytnou lehce narůžovělý nádech ,,Nekoukej tak na mě, jsou pohodlný a vypadaj dobře. A ani nejsou tak drahý" Dodá, jakmile zkontroluje bílou cedulku s cenou. ,,Tak pardon" zvedne Liam ruce v obranném gestu ,,nemusíš se hned rozčilovat, jenom mě to překvapilo."

Po dvou hodinách vybírání vhodného oblečení a několika návštěv zkušebních kabinek, Harry po boku Liama kráčel směrem k malému stánku s kebabem na rohu ulice. Za tichého rozvoru vyčkali krátkou frontu. Poté se již každý se svou porcí jídla se vydali do "jejich" parku. Není divu, že vždy chodili na tohle místo. Bylo to tam kouzelné.

Šli po široké písčité cestě lemované vysokými javory. Za nedlouho se dostali  k malému rozcestí, užší pěšinka vysypaná drobnými kamínky vedla dolů a táhla se podél celého rybníku. Čas od času se u ní mezi stromy objevila lavička, ale jen jedna byla pro oba dva chlapce něčím výjimečná. Možná to bylo díky tomu, kde se nacházela. Ve stínu vysoké vrby s výhledem na klidnou vodní hladinu. Pár metrů od ní vedl uzoučký most na malý ostrůvek s dřevěným altánkem ve středu rozlehlé vodní plochy.

Svou krásu si toto místo ponechalo každé roční období, v zimě byla celá krajina zasněžená a rybník zamrzlý, na jaře zase rozkvetly stromy a ptáci se začali usídlovat v jejich korunách. S létem přišlo teplo a paprsky slunce se odrážely od hladiny tvoříc tak blyštivé odlesky. Na podzim, když se listy zbarvily do červeno-žluta, dodávaly okolí příjemnou a poklidnou atmosféru.

Anebo jim to místo přišlo výjimečné, protože se tam před třemi lety seznámili.

•

V tu dobu byly prázdniny, týden před nástupem do nové školy a na lavičce seděl zelenooký chlapec, vlasy stažené modrou bandanou, když se k němu přidal vysoký brunet. Nějakou dobu tam jen v tichosti seděli dokud hnědooký hoch nepromluvil. ,,Chodíš sem často?" ,,Docela jo." odpověděl Harry. ,,Nikdy jsem tě tu neviděl" ,,Dlouho jsem tu nebyl." Na to hnědovlasý jen přikývl a následně nastavil svou pravačku ,,Jsem Liam mimochodem." Kudrnáč ruku přijal a usmál se, vystavujíc tak světu na obdiv své ďolíčky ,,Harry".

Celý následující týden se každý večer na tomto místě scházeli, až mezi nimi začalo vznikat silné pouto v podobě přátelství, které už vydrží navždy. Dokonce měli takové štěstí, že se prvního září setkali ve stejné třídě.