Jeho Družka

Normální den

Pohled Lilien

Dnešek začal jako každý jiný den. Vstala jsem, učesala se, převlékla se do pracovní uniformy a skočila si pro něco malého k snědku do kuchyně. Poté jsem se šla nahlásit šéfovi, že můžu začít a čekala, co mi dá za úkoly na dnešek. 

" Dobré ráno pane Davisi,, pozdravila sem ho. " Dobré Lilien. Zítra k nám přijede host z vedlejší smečky. Je to jejich alfa, který hledá svou družku. Ptal se mě, zda by ji mohl hledat i na mém území. Svolil jsem a nabídl mu, jestli nechce u nás dočasně bydlet. Souhlasil.

Dnešní práce pro tebe bude nachystat jeho pokoj a umýt okna v přízemí,, " Jistě pane. A co okna v patrech?,, " Ty udělá Sebastian. Ale pokud chceš, můžeš mu pomoct,, pousmál se. " Pokud mi zbyde čas moc ráda mu pomohu. Děkuju alfo,, poděkovala jsem.

" Neděkuj. Teď už ale běž,, popohnal mě. " Jistě alfo,, odpověděla jsem a odešla z jeho kanceláře. Asi jsem se zapomněla zmínit, že jsem vlkodlak. No, spíš vlk. Moje vlčice je zbarvena do oranžovo-bílé.

Jmenuje se Tala. Sice je někdy pěkně otravná, Hele, já nejsem otravná! ale mám ji ráda. No pro to. A taky tě mám ráda. Zpět k práci. V kumbálku jsem si vzala hadr s kýblem a ten napustila vodou. Vyšla jsem do prvního patra a vešla do pokoje zhruba uprostřed chodby. 

Otevřela jsem v něm okna a utřela prach na poličkách a psacím stole. Vymetla jsem pavučiny a přestlala postel. Zametla jsem podlahu a vyměnila záclony za nové a hezčí. 

...

Za dvě hodinky jsem měla hotovo. Byla jsem se svou prací spokojená. Kýbl jsem vylila do umyvadla a všechno náčiní jsem uklidila zpět do kumbálku. Mrkla jsem se na hodiny. Půl jedenácté. Když se budu snažit, tak do odpoledne stihnu umýt polovinu oken v přízemí.

Jo, to by šlo. Znovu jsem si vzala kyblík a napustila do něj teplou vodu a přidala trošku mycího prostředku. Popadla sem hadr na mytí oken a šla jsem je umýt. Nejdřív vezmu ty u vchodu. 

Ty jsem měla za půl hodiny. Teď se vrhnu na ty v kuchyni. Vešla jsem do kuchyně a pozdravila kuchaře. " Ahoj Amando, Bille, Lucasi a Julie,, " Ahoj Lili,, pozdravili mě i oni. Přešla sem k oknům a dala se do mytí. Při tom jsem si s nimi povídala. 

Řekli mi, že Amanda si už konečně našla druha. " To je skvělý, kdo to je?,, " No, Nick. Hlídač,, přiznala se stydlivě. " Páni, gratuluju,, " A co ty?,, " Co já?,, " Jsi jediná, kdo ještě nemá druha,, " Vadí?,, " Jo,, " Mě to nevadí. Jsem tak spokojená,,

" No, já tě přemlouvat nebudu,, pokrčila Julie rameny. Super. Okna jsem domyla a rovnou zůstala v kuchyni a dala si oběd. Potom jsem šla dál do budovy. Umyla sem zbývající okna a šla za Sebastianem do patra. 

" Ahoj Sebe,, pozdravila jsem ho. " Nazdar prcku,, " Hele, já nejsem prcek,, dupla sem si. " Dobře, nejsi prcek. A proč si tady?,, " Přišla jsem ti pomoct,, " Tak to díky,, " Nemáš zač,, a pustili jsme se do práce. Já je myla zevnitř a on zvenčí. 

...

" Hotovo,, oddechla jsem si. " Jo. Díky za pomoct. Kdyby si mi nepomohla, myl bych ty okna ještě teď,, " Ráda jsem pomohla,, usmála jsem se a vykoukla z okna. Po trávě akorát běžela Tiffany. Moc ji nemusíme. " Sebe? Viděl si někdy slepici, která by utíkala?,,

" Ne neviděl,, " Tak se podívej z okna a jednu uvidíš,, zasmála jsem se. Poslechnul mě a z okna se podíval. Rychle zase zalezl zpátky a smál se. " Ty myslíš Tiffany?,, " Jo,, " Máš pravdu,, abych vám to dovysvětlila. Ona utíkala po trávě, to jo. Ale na nohou měla podpatky. 

Radši jsme šli uklidit kýble s hadry a šli se nahlásit, že máme hotovo. Dali jsme je do kumbálku a šli za šéfem. Zaťukali jsme na jeho dveře a čekali na vyzvání. " Dále,, vešli jsme dovnitř. 

" Máte hotov?,, " Ano alfo,, " Tak jo. Na dnešek už pro vás dva nemám žádnou práci. Tudíž máte volno,, " Děkujeme alfo,, poděkovali jsme a chtěli odejít. Pak sem si na něco vzpomněla. " Pane Davisi?,, " Ano?,, " Mohu se zeptat, kdy váš host přijede?,,

" Zítra kolem desáté,, " Dobře. Děkuju,, s tím sem odešla za Sebastianem. Společně jsme došli do našich maličkých pokojů a tam se převlékli do volnočasového oblečení a vyběhli do lesa, který je u domu. Přeměnili jsme se na vlky a běhali, jako když jsme byli malí.

Proběhli jsme potůčkem a u něj se napili. Proměnili jsme se zpět na lidi. Došli jsme na krásně zelenou louku a na ni si lehli pozorovali nebe. " Vypadá to, že nebude pršet,, poznamenala jsem. 

" Máš pravdu prcku,, " Já ti říkala, že nejsem prcek,, šťouchla sem do něj. " A já ti už po několikáté říkám, ať do mě nešťoucháš,, připomněl mi. " Nějak si nemůžu vzpomenout,, dělala jsem, že nevím. 

" Nevymýšlej si,, napomenul mě a dloubnul mě prstem do boku. Škubla jsem a zasmála sem se. Tam jsem totiž lechtivá. " Já málem zapomněl, že jsi lechtivá,, a sakra. Je na čase se dát na útěk. Poradila mi Tala. Máš pravdu, zdrhám.

Rychle sem se zvedla a běžela do lesa. " Hej, počkej na mě,, volal za mnou. Já ho ale neposlouchala a běžela dál. Za mnou jsem slyšela těžký dopadání čtyř nohou. Aha, pán se musel přeměnil aby mě chytil. To je ostuda. Po chvíli mě něco shodilo na zem. 

" Sebastiane, okamžitě ze mě slez,, nechápavě se na mě podíval. Proč bych to měl dělat?  ozval se mi v hlavě. " Protože chceš mít se svou družkou děti,, ušklíbla jsem se na něj. Vykulil oči a rychle ze mě slezl. " Tak je hodný,, pohladila jsem ho po uších. To má rád.

Čumákem mi šťouchnul do dlaně. " Ještě? No, jak si pán přeje,, vyhověla jsem mu a začala ho drbat na hlavě. " Líbí?,, Jo. Ty víš, že to mám rád. " Jo, vím to,, přikývla jsem.

...

Do domu jsme se vraceli kolem šesté večer. Hned jsme si to zamířili do kuchyně. Tam už stály holky se založenýma rukama na hrudi. " Takže, kde jste byli?,, To bude výslech. Zasmála se Tala. " V lese,, " A co jste dělali tam?,, " Běhali,, " Budu dělat, že ti věřím,, uf, díky Bohyně.