Nevzdám se tě (ShigaDeku)

💙3💚

Izukův pohled

Druhý den ráno mě zase probudil otravný zvuk budíku. Vstal jsem z postele udělal si ranní hygienu převlékl se do uniformy a šel si udělat něco k snídani. Po snídani jsem si obul svoje červené tenisky a vyrazil směr peklo.

Shigarakiho pohled

Ráno jsem se probudil a šel do baru kde už byl Kurogiri, Toga a Dabi.
Sedl jsem si na svojí oblíbenou barovou stoličku a předemnou hned přistál panák vodky, který mi nalil Kurogiri.
Když jsem tam tak popíjel přemýšlel jsem o té roztomilé brokoličce, chtěl bych ho ještě vidět ale jak? Že bych na něj čekal před školou a nebo ho jenom sledoval, protože kdo by asi jako chtěl jen tak vidět záporáka který ho chtěl zabít.

Izukův pohled

Když jsem už byl skoro ve škole tak u brány na mě mával Iida a Uraraka. Když jsem k nim přišel pozdravili jsme se a šli do třídy. Ve třídě jsem si stihl připravit na hodinu a chvíli na to zazvonilo na hodinu.

TIME SKIP

Konečně byl konec poslední hodiny a my mohli jít na oběd.
Po obědě jsem šel domů, ale měl jsem pocit jako by mě někdo sledoval, proto jsem radši přidal do kroku a párkrát jsem se koukl za sebe ale nikdo tam nebyl.

Shigarakiho pohled

Na konec jsem se rozhodl že ho budu aspoň sledovat.
Když jsem došel k U.A, tak jsem zrovna viděl jak malá brokolička odchází domů.
Když jsem ho sledoval tak najednou zrychlil a párkrát se za sebe koukl, asi měl pocit že ho někdo sleduje, a taky že jo😏.
Když došel domů byl sem smutný že ho dneska už nejspíš neuvidím.

Izukův pohled

Když jsem přišel domů, tak jsem odhodil tašku do pokoje a převlékl se do černých džín, zeleného trika a černé mikiny, vzal jsem si telefon a peněženku a šel se ven ještě projít.
Došel jsem do parku a sedl si na zem ke stromu.

Shigarakiho pohled

Hned když šel Izu domů tak jsem šel do parku, mám to tam rád teď tam v tuhle hodinu lidi nebývají což je fajn.
Chvíli jsem tam tak seděl na lavičce a přemýšlel, když jsem si ale náhle všiml osoby která si šla sednout ke stromu nedaleko odemně, asi si mě ani nevšiml. Rozhodl jsem se jít blíž, ale když jsem přišel blíž musel jsem se sám pro sebe usmát, ano přesně tak seděla tam ta roztomilá brokolička.
Když si mě nakonec všiml vypadal jakoby malém dostal infarkt, musel jsem se trochu ušklíbnout.

Izukův pohled

Když jsem tam tak seděl najednou jsem měl pocit jako by někdo stál za mnou. Když jsem se ale otočil, malém jsem nejspíš dostal menší infarkt, za mnou totiž stál Shigaraki.
Najednou z ničeho nic na mě promluvil ''Ahoj, dlouho jsme se neviděli.'' řekl a trochu se usmál.
''A-ahoj, c-c-co t-tady děláš?'' vykoktal jsem ze sebe.
''Nic jenom jsem se šel projít a zůstal tady v parku, ty?''
''Taky jsem se šel jenom projít'' když jsem to dořekl tak bylo chvíli ticho, které přerušil Shigaraki.
''Mužů si přisednout?''
''Emm, j-jo jasně.''
''Tak co hlava a břicho?''
''He, už je to dobrý a děkuju že si mě ošetřil, ale nevím jak ti to mám vynahradit.''
''To nemusíš, ty si zase ošetřil můj krk.''
Když to dořekl tak už bylo jenom ticho, které ale zase přerušil Shigaraki.
''Tak já už budu muset jít tak se zatím měj brokoličko.''
''B-brokoličko?!''
Než jsem to stihl doříct tak už byl pryč, já ale taky po chvíli vyrazil.
Přišel jsem domů a bylo 20:30 a sakra ještě musím zavolat mámě.
Po telefonátu jsem si šel udělat večeři a potom večerní hygienu, byl jsem ale ještě na sociálních sítích a pak už na mě šla únava.

Ehmm ahoj všichni👋, takže je tady další kapitolka. Doufám že se vám líbila a omlouvám se že je taková kratší a taková o ničem a taky se omlouvám za chyby.
Děkuju všem co si tenhle příběh čtu a taky za hvězdičky.

Zatím čus bus kakabus
Vaše Kiki (╯3╰)