Hodně štěstí zdraví,hodně štěstí milý Jaku (Džejku)hodně štěstí zdraví...
Jak"děkuji mami!
Ty"sfoukni svíčku!
"Právě můj syn slaví svoje osmé narozeniny..strašně rychle roste"
Ty"přál sis něco?
Jak"jo!
Ty"a co?
Jak"aby jsi mohla chodit,a tatínek se vrátil
"Po těhlech slovech se ti chtělo brečet"
Ty"pojď sem zlato
"Ukazovala jsi ať si na tebe sedne"
"Sedl si do tvého klína"
Ty"neboj zlato,vše se ti splní a teď si běž rozbalit ten dárek co máš na stole!"
"Takže se teď asi nejspíš ptáš až kam jsem se to teda dostala...
Jsem nejspíš šťastná...Jake je to nejlepší co mě v životě potkalo.
Sice jsem na vozíčku ale postarala jsem se o něho,ze začátku to bylo pochopitelně těžké,neuměla jsem ho přebalovat,pořád plakal a já nevěděla co s nim,
Žijeme spolu v malém bytečku,
Musela jsem jít znovu do školy studovat,abych mohla vydělávat..
teď si vydělávám tak že píšu do novin,
Nemám moc čas na Jaka ale musím pracovat,
A teď můj "milostný"život,zkoušela jsem i seznamku ale asi všichni víme jak to dopadlo..
Jake se mě každý den ptá kdy se jeho Táta vrátí,už nevím co dál si mám vymyslet..
Kdyby tu byla maminka..
nejsem si jistá jestli by na mě byla pyšná,každičký den o sobě pochybuji..
Taky mi je líto že Jake si zatím nenašel žádné přátele..hodně se mu posmívají za to že nemá tátu,a že nemůžu chodit,
prošla jsem si tím taky..ale strašně mě to trápí,
taky je hodně smutný že nikdo nepřišel na jeho narozeniny..
Jak"to je ta nová stavebnice!
Ty"ano,vím že se ti posmívali kvůli tomu že ji nemáš..
Jak"děkuji maminko!
"Rozběhl se za mnou a obejmul mě"
"Bylo to to nejnádhernější co si každá matka může přát"
Jak"až přijde tatínek tak mu to ukážu!
"Ano...naschvál jsem Jakovi řekla že je jeho táta hrdina a šel do armády,je to lepší než mu říct že ho jeho táta opustil ne?"
Ty"Co kdybychom si dali teď ten dort co?
Jak"jo!
Ty"dobře
"Jela jsi s vozíčkem k lince a ze šuplíku vytáhla nůž"
"Poté si dort rozkrájela"
Jak"mami?
Ty"ano?
Jak"jaká byla babička?
Ty"..ta nejlepší babička
Jak"a proč zemřela?
Ty"víš ona..měla autonehodu
"Nechtěla jsi mu říkat pravdu.."
Jak"a taky byla na vozíčku?
Ty"víš,jen na chvilku
Jak"a ty taky budeš jen na chvilku?
Ty"jo,asi jo
Jak"jo!a potom budeme chodit do parku a naučíš mě jezdit na kole!
Ty"ano,určitě..a teď papej
Večer jsem ho uložila a dala mu pusu na čelo
Ty"dobrou noc,miláčku
Jak"dobrou
"Šla"jsem do své postele a poté usnula
Ráno jsem se probudila a šla do vany
"Asi se právě teď ptáte jak"
"Vždy ráno ke mně chodí jedna žena z horního patra,pracuje v nemocnici takže se o mě "stará"
Ona"dobré ráno
Ty"dobré..
"Pomohla ti do vany kde tě potom umyla"
Ty"děkuju
Ona"nemáte za co!
"Poté ti pomohla se obléct,a šla zpátky domů"
Probudila jsi Jaka a potom ho doprovodila jen až na konec ulice,
Každý den se opakuje to stejné,ale každý den s nim je dar,vidět jeho každý úsměv na tváři je dar,nemohla bych si představit to že by taky jednoho dne ochrnul..každý den nad tím uvažuju,co by se stalo kdyby mě....neopustil "už ani nedokážu říct jeho jméno"
Co by se stalo kdybych neochrnula?
Co by se stalo kdybychom se s mámou neodstěhovaly?
