Továrna na cukr

Kapitola nultá: Mezihvězdný prolog

,,Červí díra aktivována," oznámil strojový hlas z reproduktorů. Najednou jsem přestávala vidět Edisona, Kirka, a dokonce i Pašu.

,,Hele, nepokazilo se něco?" zeptala jsem se mých zmizelých přátel.

,,Nejspíš," podotkl Edison. Nevím, co udělal, tak či tak jsmejsem slyšela, jak se snaží zalogovat do sítě červí díry.

,,Okamžitě od toho vypadni!" křikla jsme jsemna něj, když jsem slyšela, jak používá jiné ID než já.

,,Ta červí díra nejspíš není nejstabilnější. Pokud se do ní zapojíš přes jiné ID, zkolabuje. Všichni budeme mrtví!"okřikla jsem ho. Najednou, v půli práce, Edison přestal. Slyšela jsmejsem, jak kroky směřuje nasvé své původní místo.

,,Co máme dělat?" zeptal se Paša, a přesunul se k hraničnímu ovládání.

,,Netuším. Hlavně na nic nesahejte," odpověděla jsem varovným hlasem.

,,Ty jsi génius!" vykřikl Kirk, tak trochu z cesty.

,,Jo, to asi jsem, ale jen proto, že znám teorie. Poslední teorie vytvořená o červí díře byla zkonstruována v roce 2156. Skoro padesát let nazpět, aktuální informace nemáme žádný," odpověděla mu opovrženě.

,,Červí díra připravena ke skoku za deset," oznámil strojový hlas.

,,Co sakra máme dělat?" Zeptal se výhružným hlasem Paša a snažil se pobrat vše, co se za posledních deset minut stalo.

,,Devět,"

,,Zůstaňte na místě,"

,,A?"

,,Osm,"

,,Na nic nesahejte,"

,,Sedm,"

,,To je vše?"

,,Šest,"

,,Prozatím,"

,,Pět,"

,,Jak prozatím? Máme mít plán!"

,,Čtyři,"

,,Tak dobře, je to prozatimní plán,"

,,Tři,"

,,Já tě zabiju!"

,,Dva,"

,,Posluž si,"

,,Jedna,"

Po odpočtu celá místnost vyletěla do vzduchu. Stála tam jenom obrovská průrva ovládající se pouze pomocí panelů.

Začala se točit do kolečka. Nejdřív jenom pomalu, ale pak k sobě začala stahovat i okolní věci - počítače, Chromma, dokonce i pár mrtvých vědců. Krmila se jimi, jako člověk jídlem.

Nevěděla jsmejsem, co dělat. Edison byl pořád neviditelný a já se bála, že si ho dala tahle trhlina v časoprostoru k obědu.

Vytáhla jsmejsem svoji zbraň. Dala do ní ty nejsilnější náboje, které jsmejsem měla u sebe. Nabila jsem, zamířila na střed a vypálila přesně tři střely.

Najednou jakoby se zastavil svět. Všechno se roztříštilo na miliony kousků, a všichni sledovali letící tři střely. Červí díra je spokojeně vcucla.

Oddychla jsem si. Najednou se ale tři střely začaly vracet. Letěly na zpět, přímo k hlavni mé zbraně. Najednou, když už se jí špičkou dotýkaly, vylétla trhlina do vzduchu.

Panely hlásily kolaps, nějaké vůbec nefungovaly.

,,Trhlina nefunkční. Možnost zániku vesmíru vyčíslena na 54%."

Bonjour!
Vítám vás u svého nového příběhu. Co říkáte na tento "povedený prolog?

Johypotterhead ❤️