Na všechno spolu ~DMFF~

8. kapitola

Udýchaně jsem doběhla před knihovnu a jak jsem očekávala Potter neměl zpoždění. To spíš já měla.

,,Promiň zaspala jsem." Řekla jsem po chvíli kdy jsem už popadla pořádně dech. ,,Zapamatuj si cestu, protože to víckrát vysvětlovat nebudu." Snažil se znít vtipně, ale mě to tak vůbec nepřišlo, tak jsem se jen nuceně usmála a pokračovali jsme dál delší chodbou.

Zastavili jsme se před prázdnou stěnou a já jen Potterovi hodila udivený výraz. ,,No snad sis nemyslela, že se tam dostaneme jen tak. Teď musíš myslet na to, že se před tebou objeví dveře. Ale musíš to fakt chtít, jinak se ti to nepovede."

Zavřela jsem tedy oči a myslela na dveře. Z začátku to vůbec nešlo, asi protože jsem upřímně vůbec nechtěla, ale když se dlouho nic nedělo, řekla jsem si, že s tím něco udělám. Začla jsem fakt chtít a k mému údivu to opravdu fungovalo. Během chvilky se před námi objevili dveře. ,,Výborně, teď můžem vstoupit." Vzal za kliku a podržel mi dveře. Kývla jsem něj a vstoupila do velké místnosti  kde už nedočkavě čekalo pár lidí.

Problesko mi hlavou, kdyby tak věděli, že si sem pozvali samotnou dceru Pána zla. Jaká to ironie, když jsem v armádě proti němu. Přesně tadle věc mě na tom tak bavila.

,,Ahoj lidi" začal Potter ,,takže, chtěl bych vám představit novou členku naší armády. Jessicu Evantsovou." Všichni si mě projeli pohledem.

,,Můžeme ji věřit když je že Zmijozelu a baví se s Malfoyem? Harry?" Zeptala se holka s delšími vlnitými vlasy, U který jsem nevěděla jméno. ,,No Hermiono, snad ano. Tak začneme trénovat zase Expelliarmus."

,,Jessico začni. Zůstaň stát tady, já se postavim na druhou starnu a ty mě odzbroj." Postavili jsme se tedy naproti sobě a namířili na sebe hůlku. ,,Expelliarmus" zaznělo místností a Potterova hůlka během chvíle přistála v moji ruce.

,,To bylo rychlejší než jsem čekal, vypadá to, že ti todle jde." Na to jsem mu jen kývla a postavila se ke stěně.

Ostatní si to šli pak taky zkusit, ale jim jsem nevěnovala pozornost. Já pobaveně sledovala nešikovného Nebelvírského hnědovlasého chlapce, Neville se myslím jmenuje, zaslechla jsem jeho jméno, když se ho tak primitivní kouzlo snažil naučit Potter.

Po celkem dlouhé době to konečně skončilo a já mohla jít na pokoj. Vešla jsem do naší společenské místnosti a na gauči seděl Draco zády ke mě. Tak jsem se rozhodla jít udělat něco čeho budu asi litovat.

Chytla jsem ho za ramena a s hlasitým "NAZDAAR!" jsem na něj prostě vybafla. Draco sebou hrozně škubl a já se tomu začala až moc hlasitě smát. Všichni kdo byli s náma v jedný místnosti se na nás jen vražedně podívali, ale mě to v tu chvíli bylo jedno, protože jsem teď musela řešit naštvanýho Malfoye, který se zvedal z gauče a během si to mířil přímo ke mě.

,,Ty jedna mrňavá!" Zakřičel už pobaveně Draco a já se rychle otočila a začala zdrhat. Proběhla jsem chodbami a měla co dělat aby mě Draco nedohnal. Vůbec jsem nevěděla kam mám běžet, ale nakonec jsem se rozhodla k našemu místu u jezera. Vyběhla jsem z hradu a běžela za lavičku a čekala na jakou stranu půjde a mohla jít na tu druhou.

Draco mě ale přelstil a prostě ji přeskočil. Když byl u mě vzal mě do náruče a sebevědomě kráčel k jezeru. Nejdřív jsem nechápala proč jdem zrovna tam, ale jak jsem viděla jeho úšklebek hned mi to došlo. ,,Draco ne to neudělaš ne...." nestihla jsem ani doříct a hodil mě na do jezera na kraj, kde už ale bylo pár centimetrů vody byla strašně ledová.

Vynořila jsem se a využila jsem toho, že Draco přes smích nedával vůbec pozor, tak jsem ho stáhla k sobě. Nadechl se a všimla jsem si jak má vyděšený výraz, očividně to vůbec nečekal. Pak se ale jeho výraz změnil na jeho typický úšklebek a začal po mě stříkat vodu. Nebyla jsem po zadu a začala ho taky napadat.

Po dlouhý chvíli jsme se ale dostali na břeh a šli pomalu celý mokrý do školy. ,,Usušíme se hůlkou co." Navrhla jsem. ,,No to je jasný, takhle nikam nejdu." Vytáhl hůlku a hned jsme oba byli suchý.

,,Už bude za chvíli večer. Nějaké plány ještě?" Zeptal se něžně Draco až jsem měla všechny chutě na to se tady před ním roztát. ,,Nevím asi můžeme jít na Astronomku dnes je úplněk."

-----

Ráno, jak nechutná to věc. Nesnášim brzké vstávání do školy. Mám v tu chvíli chuť prostě zmizet. Pomylsela jsem si. Vysoukala jsem se z postele a upravila se.

,,Jako vždy věrně čekáte pane Malfoyi." Řekla jsem s úšklebkem když jsem vycházela do společenky. ,,Přesně tak jak jste zvýklá slečno Evantsová." Oba jsme se tomu zasmáli a šli na snídani.

,,Celý večer mě vrtala hlavou jedna věc." Koukla jsem se vážně na Draca, ale cukaly mi koutky. ,,Jen se ptej." ,,Jak si se vůbec dozvěděl o tý věci a Umbridgeovou?" ,,No... šli jsme s klukama se kouknout na zeď víš jak tam dávají 'nová opatření' no a tam to přesně bylo."

,,Aha, je ale vtipný jak to bere vážně. Přísahám, že ten odznáček ještě někde mám." Zasmála jsem se nad tím.

Došli jsme ke stolu a sedli si vedle sebe. ,,Chtěl jsem se tě zeptat." Začal Draco ,,kde budeš trávit Vánoce?" Chvilku jsem nad jeho otázkou pozastavila, ale věděla jsem odpověď. ,,Upřímně si ani neuvědomuju, že nějaký Vánoce budou, ale asi zůstanu tady a ty?"

,,Já ještě taky nevim, nejradši bych asi zůstal s tebou takže... budu tady." Usmál se na mě a já se opřela hlavu o jeho rameno. Slova, která řekl opravdu zahřejí u srdce.

----

Po celkem nudným vyučování jsme se zase vydali k jezeru. Tentokrát jen doufám, že se vrátíme suchý. ,,Vím, že todle je pro tebe asi citlivý téma, ale ještě si mi pořádně neřekla kdo jsou tví rodiče. Já už ti to řekl a když byla tvoje řada přešla si na jiný téma." Zeptal se opatrně Draco.

,,Promiň, ale ještě ti to neřeknu, jednou přijde čas a já ti to budu muset říct." Naštěstí mi na to jen s pochopením kývl.

Strávili jsme spolu zase příjemný odpoledne, ale už se začala být tma, tak jsme šli na pokoj.

,,Jessico právě včas, domlouváme s Jane, že bychom zašli zítra po škole nakoupit do Prasinek co ty na to." Zeptala se Hope, když jsem vešla. ,,To zní jako dobrý nápad, počítejte semnou."