Stín Z Minulosti

Každým dnem

Mery je v devátém měsíci a porod už může přijít každým dnem. Je ráno a Dary jsou ještě v posteli. Mery ležela na zádech a David ji hladil po břiše.
D:Pojď už ven chlapečku náš
Mery se usmála a pohladila Davida ve vlasech.
M:Už se na něj moc těšíš že?
D:Tak kterej chlap by se netěšil na svého syna
M:To jo,máš pravdu
D:Už jsem ani nedoufal,že se nám to povede
M:Ale povedlo, nejvíce jsem ráda,že bude zdravej to je nejdůležitější
D:Jojo
M:Víš,co nám ještě chybí?
D:Co?
M:No pořídit nějaké věci pro malého,přebalovák, hnízdečko a tak...úplně jsem na to zapomněla
D:Klid lásko,všechno už je zařízené
M:Počkej co?
D:No,tak jako správnej taťka se musím umět postarat ne? Pomohla mi sice Karin,ale i tak
M:Vy jste moje zlatíčka
D:To jsme, musíme ti pomáhat a slibuji ti i že na malého nebudeš sama
M:Já tě miluju
D:Já tebe taky
Dali si pusu,když v tom vešla do ložnice Karin.
K:Ehm..sorry
D:Na dveře se klepe,to nevíš?
K: Vím,říkám sorry
M:Davide,ty taky vejdeš a pak zaklepeš takže si nemáte co vyčítat😂
K:No přesně otče😂
D:Haha,už aby jsi tu byl Nicolásku,protože tu dámskou převahu a buzeraci už dlouho nevydržím😂
K:Chudáčku
D:Nebuď drzá
M:No nic vstáváme,sice je sobota,ale to neznamená,že se nebude nic dělat
D:Ale mohlo by se😏
M:Jen lenošit to určitě,nechci ani vědět,jak to bude fungovat,když budu s Nikýskem v nemocnici
K:Neboj se mami,máš přece mě a já to tu udržím v pořádku
M:Ještě že mám tebe,to je fakf