Jed ✞ // Poison - Dramione

{6.kapitola}

-

Hermiona se tedy vydala do Velké síně a přisedla si k nebelvírskému stolu, hned vedle Ginny. Zážitek, který právě měla s Malfoyem, měla pořád na paměti a z toho jí úplně nejlépe nebylo. Proč se o to tak moc stará?

Harry se na ni usmál. "Konečně máme tu naši 'záhadnou' hodinu. Pro dnešek vlastně poslední hodina, až tedy na Mionu, která si ještě vzala astronomii, že?"

Ginny vzrušeně zatleskala rukama. "Nemůžu se dočkat, až zjistíme, co za hodinu to bude! Já tedy zůstávám u své teorie 'něco s kouzly', nicméně."

Harry zavrtěl hlavou. "Jsem si na stoprocent jistý, že to bude něco s obrannými kouzly".

Ginny protočila očima. "Co si myslíš ty, Hermiono? Pořád si stojíš za tím 'život po Bradavicích'?"

Harry s Ginny se na Hermionu očekávaně zadívali, zatímco samotná Hermiona se do jejich rozhovoru nepřipojila. "Promiňte, na co jste se mě ptali? Byla jsem jaksi... hluboko ve svých myšlenkách."

Harry sarkasticky zalapal po dechu. "Páni, Hermiono. Snad poprvé jsi nevěnovala pozornost. Kam jsme se to dostali."

Hermiona se ně stydlivě usmála a Ginny zopakovala její otázku. Hermiona si zkousla ret. "Ano, myslím, že si za svojí teorií stojím."

Harry se otočil na Ginny a pokrčil rameny. "Proč se vůbec zajímáme? Hermiona má pravdu, jako vždycky."

Než Hermiona dojedla svůj sendvič, Ginny s Harrym se už chystali k odchodu. Narychlo si sebrala tašku a běžela za nimi.

Když dorazili před svoji třídu, Harry se otočil a usmál se na dívky. "No, myslím, že tady jsme odhalili-"

Ginny se ušklíbla. "Sklapni, Harry." odsekla škádlivě a pak otevřela dveře do učebny. Hermiona se usmála nad Harryho falešné zamračení a všichni najednou vstoupili dovnitř.

Třída sama o sobě byla dost velká, ale Hermiona očekávala, že vzhledem k tomu, že se vracejí všichni studenti ze sedmých a osmých ročníku bude narvaná k puknutí. Samozřejmě lavice, které se nacházely úplně vzadu obsadili lidé ze zmijozelu: Malfoy, Daphne, Nott, Parkinsonová a další... Ale jako vždy, Malfoy seděl úplně vzadu napravo, v takovém koutě. Dost daleko od ostatních.

Hermiona se posadila vedle Ginny hned vepředu, a Harry vklouzl do lavice, ve které seděl Neville, hned vedle lavice holek.

Zhruba za pět minut byla celá třída plná a jejich nová učitelka vstoupila do třídy. Profesorka měla špinavě blonďaté vlasy stažené do culíku, sytě modré oči a přátelský, ne-li naivní úsměv na tváři. Měla na sobě jednoduchý, standartní černý hábit a její dřevěnou hůlku držela volně mezi prsty.

Zastavila se před třídou a otočila se na všechny studenty. Ovšem pořád s velkým úsměvem. "Zdravím všechny studenty ze sedmého a osmého ročníku Bradavic." pozdravila šťastně. "Jmenuji se slečna Ellisová a jsem vaše nová profesorka. Určitě se všichni obáváte, o čem bude tato hodina, a proto vás nebudu napínat."

Zastavila se kvůli afektu. Když nikdo nic neřekl, pokračovala. "Tohle je vaše třída o skutečném životě. Všichni jste po Bradavicích, až moc rychle vrženi do světa a většina z vás neví, co dělat. Takže proto jsem tady, abych vám s tím pomohla."

Harry vystřelil na Hermionu veliký úsměv, zatímco Ginny do ní jen radostně šťouchla.

Jejich profesorka Ellisová pokračovala. "Ale ze všeho nejdřív, bych chtěla vědět něco o vás. No, takže mi pro dalších deset minut napíšete seznam toho, co máte rádi, co zas naopak nemáte rádi, své koníčky, co byste chtěli dělat v budoucnu a nějaké obecné informace o sobě. Třeba oblíbenou barvu nebo třeba narozeniny."