1. kapitola

231 7 0
                                    

Na střeše dvoupatrového domu, ze kterého rebelové vyběhli, stála neznámá mladá žena v tmavém oblečení a v pravé ruce svírala svou hůlku. Přes hlavu měla dlouhý šedý šál. Látka skrývala její oči, přesto Hermiona nepochybovala, že své protivníky bedlivě pozorovala.

 Látka skrývala její oči, přesto Hermiona nepochybovala, že své protivníky bedlivě pozorovala

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Tvář Alecto se zkřivila hněvem. „Zaplatíš za bratrovu smrt," zavrčela nebezpečně. Nepochybovala o tom, kdo Amycuse Carrowa zabil.

Rty cizinky se zformovaly do úšklebku. „Nemáš dost lidí, abys to zvládla," pravila s naprostým klidem.

„S těmi v domě je jich dost," prohlásila Alecto chladně i když lehce vyvedená z míry nonšalantností vraha jejího bratra. Zjevně byla zvyklá na to, že každý, kdo se jim zatím postavil, se před očividnou přesilou třásl strachy.

Neznámá žena si poklepala levou rukou na bradu, jako by přemýšlela. „To mi připomíná," hlesla a úšklebek v jejím obličeji se prohloubil, „že neslyším nikoho dobývat se ven. Ty snad ano?"

Alecto se zaposlouchala a Hermiona s ostatními to udělala také. A skutečně. Hluk kleteb narážejících do dveří utichl. Ani si toho nevšimli.

„Nenamáhej se," ozvala se zase cizinka, „zatímco jste s bratrem tlachali, postarala jsem se o ně."

Postoj Alecto se výrazně změnil a rebelové také zpozorněli. Jak mohla za tak krátkou chvíli zlikvidovat nemalou skupinu temných čarodějů uvnitř?

„Kdo jsi," zasyčela Alecto a namířila na cizinku hůlku.

Žena na střeše sebou ani neškubla. „Můžeš mi říkat karma," zazněla její odpověď.

To byl očividně poslední impulz, aby Alecto ztratila nervy. „Dostaňte tu mrchu," zaječela a vypálila kletbu.

Pár dalších smrtijedů poslechlo její rozkaz. Pod náporem magie srazili ze střechy pár tašek, ale žádné tělo dolů nespadlo. Když usedl prach, cizinka na střeše neležela a ani nestála. Alecto tam jen šokovaně zírala.

Moment na to zasáhlo kouzlo jednoho z temných kouzelníků do zad. Všichni ostatní smrtijedi včetně Alecto se obrátili a bombardovali zaklínadly místo, odkud útok přišel. Když však přestali, opět tam nezůstalo tělo.

„Everte Statim," zakřičel najednou Malfoy a mrštil s jedním smrtijedem o zeď. Hermiona se okamžitě vzpamatovala a přidala se k jeho útoku. Na tohle cenné rozptýlení rebelové čekali. Teď museli smrtijedi bojovat i s nimi.

Cizinka sem tam poslala k zemi nějakého černokněžníka, ale primárně se věnovala Alecto, která zuřivě vysílala kletby na všechny strany a ještě vztekleji se bránila.

Stejně náhle všechen ten boj i přestal. Ze smrtijedů zůstala stát už jen Alecto, která se překvapeně rozhlížela po jejích nehybně ležících vojácích.

DominionWhere stories live. Discover now