duhová slza

Část 2

Probudila jsem se v nějakém výběhu a začala se rozhlížet. Otevřeli se dveře a v nich se objevila nat, nějaká holka a ten rychlí kluk co jsem ho pokousala.

Sklopila jsem uši a ocas mezi nohama protože jsem se styděla a bylo mi ho líto.

"Laylo to je dobrý jen je to hluboké a občas to krvácí ale jinak dobrý" Řekl a já k němu šla očichala si ho a uronila slzu na jeho nohu a ona se uzdravila a já zase sklopila uši a šla do rohu kde jsem si lehla.

"Laylo vlčátko moje" Řekla Natasha a šla za mnou a se na ni podívala a zavrčela

"Ahoj Laylo já jsem Wanda a tohle je můj bratr Pietro omlouváme se za tohle všechno" Řekla Wanda a já se na ni podívala a opět zavrčela

"Copak?" Zeptala se Natasha

"Jo co se děje Laylo" Zeptala se Wanda a zavřela oči a opět usnula

Pohled Natashi
Usnula a my stojíme v jejím výběhu

"Musím jít zatím" Řekl Pietro a zmizel

"Jo já taky půjdu jdeš taky?" Zeptala se a já přikývla a spolu jsme odešli

Přijeli jsme z shieldu zpátky do Avengers building

"Tak jak ji je" Zeptal se Stark

"Je naštvaná" Řekla Wanda

"Ale zase něco udělala a moje noha je v pořádku" Řekl Pietro a nohu ukázal

"A pokousala tě vůbec?" Zeptal se Stark

"Jo pokousala ho snažil jsem se mu to ošetřit ale ta rána byla strašně hluboká" Řekl Banner

"No dobře a co udělala" Řekl Steve

"Přišla k němu něco udělala a odešla někam do rohu a znova usnula" Řekla jsem a posadila se do křesla

Pohled Layly
Probudila jsem se a cítila na sobě nějaký pohled a tenhle pach ještě neznám podívala jsem se a viděla nějakého muže s blonďatými vlasy a modrými oči zase jsem hlavu otočila a položila ji na moje packy a znovu zavřela oči

"Laylo neusínej" Řekl ale já jsem pořád měla zavřené oči a hlavu na packách. Slyšela jsem bouchnutí dveří tak jsem zase usnula protože jsem fakt vyčerpaná.

Pohled Wandy
Pořád spí zajímá mě co se ji honí hlavou tal jsem se podívala ale nic jsem neviděla a když jsem otevřela oči tak stala u mě

"Bože Laylo ty si mě vylekala" Řekla jsem a ona mi olízla ruku a já ji pohladila. Celý den jsme si hráli a povídali i Pietro přišel a hrál si z ní poté ji Natasha donesla jídlo a ona to snědla hodně rychle asi měla fakt velký hlad tak jsem chtěla odejít ale Layla mě pustit nechtěla chytla mě za kalhoty tak jsem byla s ní až do večera ani hlad jsem neměla a byl tu se mnou zase Pietro, potom Layla usla a my jsme odjeli zpět na základnu kde jsem upadla do spánku protože jsem vyčerpaná

"Wando vstávej" Mluvila a třásla se mnou Natasha

"Co je někde hoří" Řekla jsem rozespale

"Ne nikde nehoří ale kde si byla" Zeptala se Natasha

"Byla jsem s Laylou a Pietrem" Řekla jsem a zvedla jsem se

"Aha a víš že Layla utekla" Řekla

"Cože jak?!" Řekla jsem nebo spíš vyjekla

"Někdo nechal otevřené vrata a ona nějak utekla" Řekla a já si vzpomenula že Pietro zavíral

"A proč ji prostě nenecháte na pokoji" Řekla jsem

"To je ptej Starka mě ne" Řekla a odešla já se zvedla převlékla se a podívala se z okna a viděla Vlka

"Laylo" Řekla jsem otevřela okno a letěla za ní

"Laylo kde si" Řekla jsem a ona vyšla z poza stromu "ahoj" Řekla jsem a ona mě svalila na zem a začala mě olizovat "nechceš jít se mnou do budovy a budeš se mnou v pokoji" Řekla jsem a ona začala vrtět ocasem na důkaz že by chtěla "chceš teda" Řekla jsem a ona přikývla pomohla mi se zvednout a šli jsme dovnitř a rovnou do společenky kde byli všichni

"Laylo" Zakřičel Pietro a během vteřiny ji byl kolem krku

"Jak si ji našla" Řekla Natasha

"Má mě rada" Řekla jsem a pohladila ji

"A proč není ve výběhu" Řekl Steve

"Protože se ji tam nelíbilo zůstane tady" Řekla jsem

"Je to Vlk může nám ublížit" Řekl Clint a ona na něho začala vrčet

"Laylo klid" Řekla jsem a klekla si před ní a koukala ji do oči

"Máš na ni velký vliv wando" Řekl Banner

"To asi jo ale teď ji nechte na pokoji a vy dva obzvlášť" Ukázala jsem na Starka a Clinta

"Jo klid" Řekl a já s Laylou jsme odešli do mého pokoje kde jsme společně usnuli. Večer jsem cítila jak jde do mě postele pootevřela jsem oči a viděla Laylu tak jsem ji pohladila a zase jsme usnuli

Druhá kapitola tohodle příběhu snad se vám líbí a ahojky

Zibby