1.

2.7K 50 0
                                    

Do rytmu taneční hudby jsem si užívala noc. V sobě jsem měla jen trochu alkoholu, aby mě udržel v dobré náladě a zároveň na úrovni. V rohu totiž seděly ty slepice z ekonomického oddělení a v jejích očích bych snadno vyčetla, jak mě propalovaly pohledem.

,,Teda ty jim ležíš v žaludku, holka."

,,A divíš se, když randím se synem majitele." zakřenila jsem se na Rebecu a zapila ten úsměv Cosmopolitanem.

,,Ten náramek je od něho?" začala zkoumat s nadšením můj nový dárek na zápěstí.

,,Není dokonalý?"

,,Musel být pěkně mastný."

,,Ale jemu to neuškodí a já si to zasloužím."

Tady v Beverly Hills to bylo jiné. Ten kdo neměl prachy byl nula a to já nechtěla být. Trávila jsem hodiny v posilovně, u kadeřníka a v obchodech s nejnovější módou, abych všem dokázala, že nejsem nula. Zbožňovala jsem ten pocit, kdy se na mě dívali se závistí a zlobou.

Věděla jsem, že se jednou budu mít hodně dobře. Chtěla jsem být přesně jako máma. Nabrnkla si pracháče, a bydlíme spoustu let u něho. Zaplatil mi nejlepší školy i kurzy. Měla jsem dokonalý život a nic mi nechybělo.

Mířila jsem vysoko, jak kariérně, tak i v osobním vztahu. Chtěla jsem mít život jako měla máma. Nějaký rozchod s mým otcem ji totiž vůbec nerozházel a nakonec se měla mnohem lépe než její kamarádky.

Když mi pak bylo dvacet tři neřešila jsem mámu a ani otčíma. Aniž bych to věděla, měli vážně problémy. On měl velké problémy s mladšími dívkami, které si vodil domů a máma už přestávala být zticha. Já jsem tam jen spala a neřešila je.

Já řešila spíše svůj vztah, který byl na dobré cestě. Spolupracovala jsem s Markusem a zároveň s ním i trávila veškerý volný čas. Byli jsme spolu asi rok a Rebeca do mě pořád vrtala, kdy už mi půjde za družičku.

Bylo to nejlepší období, které jsem prožívala. Pak se jako by všechno zlomilo. Bylo to jako kletba.

Máma za mnou přišla, že se s otčímem pohádala a budou se rozvádět. On si s holkami o dvacet let mladšími nedal pokoj. Takže máma byla na dně. Nechtěla pracovat a na druhou stranu by ani sama ani s mojí pomocí byt v Beverly Hills nebo jinde v okolí neuživila.

Seděly jsme spolu v kavárně a ona s rozklepanýma rukama nedokázala ani vypít kafe. Dala si nohu přes nohu a její kruhy pod očima byly do očí bijící.

,,Co budeš dělat?"

,,Jak co budu dělat? Co budeme my dvě dělat?"

Jen jsem se mírně pousmála a překontrolovala svůj telefon.

,,Promluvím s Markusem. Třeba bys mohla na chvíli do volného pokoje pro hosty."

Klidně jsem si přiložila cappuccino ke rtům, abych se napila a řešila jsem, kdy si můžu přijít pro věci.

Ten večer jsem se měla sejít s Markusem a musela jsem s ním probrat svoje bydlení a navíc ještě mámu. Věřila jsem tomu, že mu to na nějaký čas určitě vadit nebude a my dva naopak budeme moci posunout náš vztah na další level.

,,Měl jsem mít obchodní schůzku a tu jsem musel kvůli tobě zrušit. Tak co se děje?" posadil se naproti mně do jedné z těch lepších restaurací.

Se svůdným úsměvem jsem rovnou spustila.

,,Lásko, jde o to, že už nemůžu zůstat v domě. Máti se s otčímem rozvádí a já se musím také odstěhovat. Co kdybych se nastěhovala k tobě?"

Srdce se mi rozbušilo, když se jeho úsměv vytratil.

,,To má být vtip?"

,,Vtip?"

,,Pracujeme spolu a ještě se ke mně chceš jako stěhovat?"

,,Chodíme spolu, co je na tom divného?"

,,Chodíme nechodíme. Není to úplně zase na takové úrovni, abych si tě k sobě nastěhoval."

,,Jak to myslíš?"

,,Necháme to tak, jak je to teď. Když si budeme chtít spolu užít, tak u mě zůstat můžeš, ale nechci bydlet společně. Netlač na mě."

Byla jsem v šoku. Jak tohle mohl říct po roce vztahu? Věděla jsem, že tihle muži ze smetánky to mají trochu na háku, ale že by mi dal košem...

,,Ani na nějaký čas než si něco nenajdu?"

,,Silver, nezlob se, ale nejde to. Jestli chceš seženu ti byt za slušný podnájem. Nedávno opouštěl jeden kámoš docela pěkný mezonetový byt s výhledem na město za pár tisíc."

Jen jsem v duchu zopakovala jeho poslední dvě slova. Kde bych na to vzala? Začínala jsem být zoufalá.

,,Dobře. Víš, myslela jsem, že si dva pomůžou, když je jeden ve špatné situaci a ne, že se na mě vykašleš." vstala jsem a popadla kabelku. ,,V tom případě jsme spolu skončili."

Věděla jsem, že tohle zabere, a on poleví. Počítala jsem kroky k východu a čekala, jak mě zastaví. Otevřely se mi dveře a já se jen nešťastně ohlédla po Markusovi. Ten seděl v klidu s telefonem v ruce a vůbec ho nezajímalo, co se stalo.

Byla jsem přesvědčená, že pokud se mi neozve dnes, udělá to zítra. Jenže ani po týdnu, kdy jsem házela věci do krabic a odnášela je do zapůjčené dodávky, se mi neozval.

,,Myslela jsem, že ho máš obtočeného okolo prstu a ne, že se rozejdete." zamračila se na mě máma.

,,A co jsem měla dělat?"

,,Spíš co budeme dělat teď my?"

Nechtěla jsem se s mámou hádat, ale šílela jsem z jejího nápadu odjet na nějaký čas do Carson City k její kamarádce.

Když jsem tam byla naposledy na nějaké oslavě, bylo mi asi patnáct. Poprvé jsem se tam opila a poprvé se tam líbala s nějakým neznámým klukem. Byl to tak žhavý polibek, že jsem od té doby nikdy nezažila nic vášnivějšího a ujetějšího.

Jenže tohle teď šlo stranou. Už tenkrát to u nich vypadalo jako na divokém západě v devatenáctém století. Takže jsem začala obvolávat svoje kamarádky a známé. Ne všem jsem chtěla vyprávět, že jsem na dlažbě a rozešla jsem se s Markusem. Rebeca ze mě byla v šoku. Nabídla mi sice na pár dnů nocleh, ale to neměnilo situaci, že se budu muset přestěhovat znovu a máma mezitím stejně neměla kam jít.

,,Nemáme jinou možnost, Silver. Prostě pojedeme tam. Beth už mi sama nabídla, že nám přenechá svojí ložnici."

Uklidňovala jsem se tím, že to bylo opravdu jen na chvíli a Markus za mnou ještě připlazí, abych se k němu vrátila.

První pusaKde žijí příběhy. Začni objevovat