První pusa

33.

Nemohla jsem ani spát po tom, co se stalo. A raději si to nechala pro sebe.

Další rána mě čekala ráno. Pomáhala jsem Beth v kuchyni, když na dvorek zajelo auto. Byl to Troy a přivezl Zacka z nemocnice. Beth všeho nechala a utíkala za ním, aby ho objala. Chtěla jsem udělat to samé, ale Zackův úsměv se opět vytratil sotva mě zahlédl přicházet.

,,Co tady dělá?" podíval se na Beth.

,,Silver nám se vším pomáhá. Bez ní bychom to finančně nedali. Přidává i Carly na školu."

,,To je od ní hezký. Stejně by ti pomohlo i dalších deset kamarádů a sousedů." spustil vztekle.

,,Zacku, uklidni se."

,,Uklidním se, až odtud vypadne a to okamžitě."

Byl jako v amoku. Křičel a hulákal na mě, abych vypadla a pak přišla Beth s tím, že bych mu to měla říct. Dle mého názoru to nebyla vhodná příležitost, ale ona na tom trvala. Jako by to mělo něco změnit.

Troy nás nechal být a raději odjel. Já jsem odmítala něco říkat a radši jsem se vydala zabalit věci.

,,Zacku, poslouchej mě."

,,Nebudu tě poslouchat. Byla jsi proti ní a najednou jste kámoši? Jsi stejně pokrytecká jako ona." zamračil se na Beth.

,,Zacku, nekřič na nás."

,,Řekni mi jeden zkurvený důvod, proč bych neměl? Tohle všechno je její vina."

,,Protože je těhotná a ty by ses k tomu měl postavit jako otec od rodiny."

Nastalo ticho. Srdce mi bušilo jako po sprintech a neodvažovala jsem se na Zacka ani podívat.

,,To není pravda."

,,Je Zacku. Viděla jsem ten test." obhajovala mě Beth. ,,Měli byste si v klidu promluvit."

Beth nás opustila a my zůstali v obývacím pokoji sami. Popošel až ke mně, ale jeho výraz plný zloby nezměnil.

,,Jak dlouho?"

,,Osm týdnů."

,,Fajn takže na interrupci ještě můžeš." zůstala jsem na něho zírat.

,,Co?"

,,Co sis myslela? Že si tě vezmu? To je tvůj problém. Měla jsi brát brášky. To dítě nechci a už vůbec ne s tebou. Rozuměli jsme si?" vysmál se mi.

Jen jsem přikývla se slzami v očích.

,,Tak si laskavě dobal svoje věci a vypadni."

V tom přiběhla Beth s Carly. Křičeli na sebe, ale nebylo to nic platné. Zalykala jsem se a bylo mi příšerně. To jediné, na čem mi v ten okamžik záleželo byl ten malý.

,,Kam půjdeš?" povzdechla si Carly.

,,Já nevím, asi k tátovi."

,,Moc mě to mrzí."

Carly mě objala a i Beth plakala. Jen mi ještě pošeptala do ucha, abych vyčkala než se mu to rozleží v hlavě.

Na nic jsem čekat nehodlala. Zackovu radu jsem nehodlala poslechnout. I já jsem byla matka a nehodlala jsem chodit na potrat. Nikomu jsem neřekla ani slovo a vydala se za tátou.

To byla přesně ta chvíle, kdy jsem potřebovala oporu. Objal mě, utěšil a všechno jsem mu do posledního písmene řekla. Jen mě hladil po vlasech a uklidňoval, že bude všechno dobré.

V noci jsem moc nespala. Bylo mi špatně a ani jsem se nedivila po tom stresu. Malý mi to dával vypít. Ani na vteřinu jsem však nepřemýšlela nad tím, co chtěl Zack.

Potřebovala jsem jen vřelý přístup a dobít energii.

Pár týdnů jsem byla úplně na dně a nechtěla s nikým komunikovat. Beth se za mnou přijela podívat, ale já jen ležela a nechtěla nic řešit.

,,Zack se vrátil na dílnu. Troy říkal, že shání někoho na tu administrativu do kanceláře a ten šéf se ptal po tobě."

,,Jako že se mám vrátit na dílnu? Myslíš, že mám sílu poslouchat Zacka každý den, abych vypadla?"

,,Nevzdávej to, Silver. Ani před tím jsi to nevzdala. Zack jednoho dne povolí, ale musí z tvé strany pochopit, že ho miluješ. Na ničem jiném nezáleží."

Nechtěla jsem ani za mák pracovat na očích Zackovi a přihlížet tomu, jak ho oblbuje Renata. Jenže nakonec mě do toho lanařil i táta. Za zkoušku nic nedám? Dám! Nervy a čest.

Sbírala jsem se ještě pěkných pár dnů než jsem se objevila v kanceláři a řešila s Shieldsem nástup. Dobře si mě pamatoval a nadšeně vrněl, když jsme si plácli, že nastoupím jako administrativní pracovnice.

To už se mezi dveřmi objevil Troy a nadšením byl bez sebe.

,,Další pokus?" culil se.

,,Další neúspěšný pokus." povytáhla jsem jeden koutek úst výš a nevkládala jsem do toho příliš nadějí.

Zackova reakce na můj nástup však byla klidnější než naposledy. Jen zavrtěl hlavou a poznamenal něco v tom smyslu ,,no jak chceš, máš to mít".

Být sama se Zackem se mi moc nepoštěstilo. Buď mi zmizel dřív než jsem se k němu dostala, byla tam s ním Renata a nebo Troy. Jednoho večera však za mnou přišel sám.

,,Byla jsi na tom potratu, doufám." vzhlédla jsem k jeho zamračeného pohledu.

,,Ptáš se jako by ti na tom záleželo." přimhouřila jsem na něho oči a otočila se na židli jeho směrem.

,,Je mi to fuk. Vlastně jsem taky vyrůstal bez táty." ušklíbnul se a odešel.

Tohle byla naše veškerá komunikace za celý týden.