24.

59 3 0
                                    

Ráno jsem se probudila jako první. Hned mi došlo že jsem včera dala Lily k Ryanovi, takže si ji půjdu po snídani vyzvednout.

Jelikož zítra odlítáme, musím si zabalit kufr. Když jsem zjistila že je teprve šest ráno, rozhodla jsem se ještě si pospat. Pohodlně jsem se uvelebila na Noahově hrudi a spala dál.

Usla jsem docela rychle a asi jsem spala i dlouho ,protože jsem slyšela, že se mě Noah pokouší vzbudit. Otevřela jsem oči a první co jsem viděla, byl obličej jednoho velice pohledného mladíka. Když viděl moje otevřené oči, usmál se. "Co pak?„ zeptám se. "Nic a mimochodem dobré ráno Bell„ pozdraví. "No dobré, co najednou že mi říkáš druhým jménem?„ zeptám se. "Ani nevím, teď mě to napadlo, když jsem tvůj nejoblíbenější kamarád, můžu ti tak říkat?„ zeptá se. "Ne, jasně že nevadí, je to roztomilý„ odpovím a usměju se.
Protože zjistím že je už jedenáct hodin, rychle výletím z postele, abych se převlíkla a stihla snídani před tím než Ryan odejde z domu. Dneska má totiž brigádu, která začíná v jednu hodinu.
Rychle jsem se převlíkla. Takhle nějak jsem vypadala:

"Kam jdeš a nejdeš prvně na snídani?„ zeptá se Noah

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.


"Kam jdeš a nejdeš prvně na snídani?„ zeptá se Noah. "Jasně že jde prvně na snídani a pak za Ryanem vyzvednout Lily, půjdeš semnou?„ zeptám se, protože bych si po cestě řada s někým povídala a nešla sama. "Jasně že půjdu s tebou, nenechám tě jít samotnou„ odpoví k mě radosti.

Po deseti minutách jsme už zamykali pokoj a šli na snídani. Chtěli jsme se nasnídat i s ostatními, ale nikde jsme je nenašli, proto jsme si sedli jenom my dva.

Zrovna se zvedáme, že už půjdeme, když zahlédneme ostatní. "No ahoj, kde jste byli?„ zeptám se. "Poprvé jste přišli první vy, takže bych nic neříkala a kampak jdete?„ zeptá se Millie.  "Vyzvednout Lily„ odpoví Noah. "Ok, ale hlavně se moc nezdržte, zítra odlítáme a vám to trvá, znáte se„ rýpne si Gaten. "Neboj mami, za chvíli tu budem i s Lily a dáme se do balení„ odpovím a spolu s Noahem vycházím z hotelu.

Po cestě jsme si povídali jak jinak než o kravinách. Už stojíme u Ryanova bytu, zazvoním a otevře dost spěchající Ryan. "No čus, za chvíli jdu„ pozdraví a obejme mě. Noah zase vypadal jako by ho chtěl něčím probodnout, nechápu co to s ním je. Že by žárlil? Né Mio, na to ani nemysli. "A kdy vlastně odlétáš ty?„ zeptám se. "Na konci prázdnin, ale teď už vážně spěchám. Takže tady máš Lily a ahoj„ podává mi vodítko,  na něm připevněná Lily a než stihnu odpovědět zmizí z budovy a na chodbě stojím jen s Lily a Noahem. "Tak jdeme?„ zeptám se. "Jasně„ odpoví, vytrhne mi vodítko z ruky a dá si mě do náručí. "Hej, já mám taky nohy„ rozčílím se. "To možná jo, ale jsem starší takže mě musíš poslouchat„ řekne egoisticky. "A co mám udělat abys mě pustil?„ zeptám se zoufale. "Zmrzka by měla stačit„ odpoví bez rozmyslu. "V tom případě, vzhůru na zmrzlinu„ zavelím. On se jenom zasměje a vydá se semnou v náručí směrem ke dveřím.

Po cestě se dost nasmějeme a jako normálně se na nás lidi koukají jak na blbečky.  Všemu také pomáhalo to, že jsem celou cestu byla nesena v náručí. Už jsme konečně našli stánek, Noah mě posadil na lavičku podal mi vodítko a řekl ať tu počkám. Po chvíli se vrátil s dvěma zmrzkama. Pro sebe si vzal čokoládovou a mně podal jahodovou. "Takže ty si pamatuješ moji nejoblíbenější zmrzlinu?„ zeptám se ho. "To by ses divila co o tobě všechno vím„ odpoví a mě něco napadne. "Dobře, já ti dám otázky a z toho usoudíme jak dobře mě znáš, platí?„ vysvětlím můj návrh. "Platí a jestli odpovím na všechno správně ták....na natáčení budeš mít semnou pokoj a půjdeš semnou na všechny společenské akce„ souhlasí. "Ok, takže kde jsem se narodila?„ položím otázku číslo jedna. "Česká republika, Brno„ odpoví bez rozmyslu. "Anó, jak se jmenoval můj první pes?„ pokračuji. "Lily je tvé první zvíře, takže Lily.„ "Dobře tý, jak se jmenuje můj taťka„ tohle mně ale reálně zajímá, vždycky jsem ho chtěla poznat, ale když se dozvěděl že mamka čeká mě, tak zmizel a nezůstalo po něm ani stopy. "Jak se jmenuje nevím, to totiž nevíš ani ty protože jsi ho ani nepoznala, stejně nechápu jak někdo mohl opustit tak skvělou holku jako jsi ty„ odpoví s úsměvem a obejme mě kolem ramen. "Aww, dobře mám s tebou pokoj„ usoudím nakonec. "A?.„ "Půjdu s tebou na všechny akce„ odpovím. "Správně a teď už pojď, měli jsme se vrátit před dvěma hodinama„ prohodí a zvedá se. " Hej dobrý nápad„ souhlasím, vyšvihnu se z lavičky a začnu utíkat, protože vím že by mě zase nesl. Protože je přece jen rychlejší, během chvilky mě doběhne dá mi Lily do  náručí, poté zvedne i mě a kráčí si to směr hotel. "S tím nošením musíš už přestat, mám vlastní nohy a navíc jsem těžká„ namítnu. "Zaprvé si jako pírko, zadruhé přestanu když bude chtít já a za třetí se nemůžu koukat jak tapaš těma svýma nohama, když tě můžu nosit„ vysvětlí. "No jak myslíš„ vzdávám námitky.

Už jsme v hotelu a potkáme Millie. "Kde jste byli tak dlouho a proč se Mia nese?„ zeptá se. "Tady pán se rozhodl že mě nenechá jít pěšky, jo a jinak na natáčení s ním mám pokoj„ oznamím ji. "Co, konečně jste si uvědomili že patříte k sobě„ nechápe Mills. "Né, jenom ji napadlo že mi dá test jak dobře ji znám a já řekl že když vyhraju bude mít semnou pokoj a půjde se mnou na všechny akce„ vysvětlí ji Noah. "To je super, aspoň si nemusíte nikoho hledat a teď mi dejte Lily, mám už zbaleno, takže jdu na procházku„ ani nečeká na odpověď, chytne Lily a vyjde s ní ven. My jen pokrčíme rameny a vydáme se na pokoj. Ano vydáme, konečně mě pustil a jdu po svých, ale né že bych si stěžovala, osobní nosič se hodí vždycky.

Když jsme dobalili, byl už večer. S ostatními jsme se domluvili že se sejdeme u nás v pokoji. Probírali jsme nejlepší zážitky a objednali pizzu. Protože vstáváme asi ve tři ráno jdeme spát už v osm. Samozřejmě každý ve svém pokoji.







Kamarádi?Where stories live. Discover now