Vyjimky se dějí...

551 16 1
                                    

Ráno jsem se vyplížila z Elijahova pokoje a celkově z domu možná je to blbost nebo ne ale půjdu si promluvit s Klausem pokud mě nezabije dřív než stavím říct jedno slovo. Klaus by teď údajně měl být v New Orleans takže vím kam jít. Začal mi zvonit telefon a upřímně jsem se bála ze je to Elijah ale bylo to soukromé číslo.
"Ano?"
"Kdo je tam?"
,,Ahoj tady Rebekah.."
"Rebekah Mikaelson?"
,,Ano.. Liso nechoď k nám neskončí to dobře.."
"Musím mu říct pravdu.. a jestli tam budeš ty tak se až tak moc nebojím... vlastně se ho nebojím vůbec.. "
,,Jsi tvrdohlavá ale mě máš na svoji straně.. takže máš posilu.."
"Děkuji.. ale proč jdeš proti svému bratrovi ?"
,,Holky drží při sobě.. zatím Lis."
,,Tak tedy děkuji ahoj."
Já teto rodině nerozumím. Elijah nejde proti Klausovi ale chrání mě před nim.. ale Rebekah jede úplně proti Klausovi nebo mi to tak připadalo. Já se za nim nebojím jít a už vůbec se nebojím jeho.. nebo jedna moje část se ho nebojí ta druhá si drží odstup.
Tak jsem tu vůbec se nezačínám bát..
"Ahoj Liso.."zakřičela na mě Rebekah tak že jsem leknutím poskočila.
"Ahoj Rebekah.."
,,Ty jsi to stále nevzdala? Bratr se po tobě shání neboj ne Klaus Elijah.."
"Neřekla jsi mu že tu jsem že ne?."
,,Ne řekla jsem mu že jsem ti to rozmluvila.. "
"Děkuji.."
,,Rebekah!!!!"
"To je Klaus?! "Řekla jsem až hystericky.
,, hele kdo přišel přímo na smrt?!"
"Zlato.. já se tě nebojím.."
,, lásko já slyším tvé srdce.."
"To já taky.. žádná novinka. "Snažila jsem se uklidnit celá tato diskuse ho trochu začíná srát jde to na něm vidět ale zároveň je takový.. působí na mě zlomeně jako by byl v reálu jiný..
,, lásko nevíš s kým mluvíš jinak by jsi si nedovolila říct ani slovo!"
Řekl až podivně klidně.
"Vím s kým mluvím nejsi o noc víc než já tak se tak nepřetvařuj.. Klausi.. já to vidím do duše.. a laskavě udělej si pořádek mezi svými věcmi protože kazíš život nevinnému člověku tedy upíru no to je jedno.. já je nezabila.. možná jednoho ale ne všechny.."
Dobrá teď už se v něm krev vařila protože už mu byla vidět i žila na krku..
,, lásko vím moc dobře kdo je zabil.. a věř mi že do mé duše nevidíš."
"Dobrá tak proč me hned nezabiješ? Zabij mě Niklausi! "
,taky že tě zabiju! Nestojíš mi sní o minutu mého času!
"Ale stále jsem tu! "
Klaus udělal jeden rychlí krok a stalo se něco co bych si v celém mém dlouhém životě netipla ne to že jak Klaus zařval na Rebekah tak hned vzala roha a nechala mě tam ale to že mě samotný Niklaus políbil. Tak takhle líbá hrálo mi hlavou. Sakra já jsem mrcha vyspím se s jeho bratrem a teď se s nim líbám. Líbal mě dravě jak kdyby to měl být jeho poslední polibek. Najednou si mě vyhoupl na sebe a přimáčkl na zeď jednou rukou mi držel ruce nad hlavou a druhou putoval po mém těle až s ni zasekl o lem mého trička poté mé ruce pustil a roztrhl mi tričko já na nic nečekala a sundala to jeho. Klaus mi začal sundavat kalhoty až jsem před nim byla jen ve spodním prádle poté mě zase zvedl a odnesl asi do jeho pokoje.
"Proč jsi mě nezabil?"
,, byla by tě škoda lásko."
co to dořekl tak mi začal líbat krk a přesouval se na prsa to jsem už nevydržela a začala potichu vzdychat. Klaus se jen mezi polibky usmál a pokračoval dál."
M-máš právdu já se v toobě nevyznámm "řekla jsem mu mezi vzdychy.
"Ne nevyznáš lásko. To jsem nevěděl co s tebou dělám a to me znáš jen hodinu."
"Moc vtipné.. Sakra."
,,copak lásko?."
"Ttyy víš mmoc dobře co mi děláš."
V životě jsem nezažila lepší sex co s Klausem a to byl jen u předehry to co bylo potom jsem neuměla rozdýchat..
"Klausi..."vzdychla jsem mezi polibky.
,, ano Lis?"
Snažil se dělat jako by nevěděl ale já vím že si to taky užíval vzdychali jsme mezi naše polibky..
Sakra nechci aby to skončilo..
,, nevěděl jsem že jsem tak dobrý.."
"Jsi skvělý.. prosím.. přidej..."
vyvrcholili jsme ve stejný okamžik. Klaus se na mě svalil a já cítila jak má vypracovaný tělo. Aktuálně jsme byli v takové mlze že jsme ani jeden nemohli mluvit..
"Musím uznat že jsi byla skvělá.."
"Já to snad ty... "
"Dobrou. Lis."
"Dobrou noc." Lehla jsem si Klausovi na hruď a oba jsme usnuli.. ještě než usnul tak jsem mu stihla říct
"Víš ono se mi to moc často nestává.. "
,,A co?"
"To že se jen tak vyspím s chlapem kterého znám jen.. 4 ne 5 hodin.."
,,mě taky ne ale výjimky se dějí."
"A Klausi? Proč zrovna já.."
,, protože jsi jiná než ostatní.. vidím ti do duše.."
Hned jak to dořekl tak usnul a já mu dala ještě pusu a usnula taky...

Dark love Where stories live. Discover now