Jasper and Daisy Cullenovi /Twilight saga/

22

"Musím jet za smečkou" řekla Daisy Jasperovi zatímco leželi u ní v posteli. "Proč?" zeptal se nesouhlasně Jasper. "Zaslouží si vědět, že budu upír" povzdechla si. "Co když ti něco udělají?" zeptal se starostlivě Jasper. "Neudělají. Budu v pořádku" políbila ho a zvedla se aby se mohla připravit.

Zalezla do koupelny i s oblečením a za patnáct minut už vycházela oblečená a namalovaná. Namalovala se jen lehce. Lehký make up a lest na rty. Ani řasenku si nedávala.

"Budu muset jít a ty tu nemůžeš zůstat" řekla Daisy pobaveně Jasperovi když ho viděla rozvalenýho na posteli. "Stejně s tím nesouhlasím" zamračil se trochu Jasper, postavil se a odšel k Daisy.

"Nemusíš mít strach" usmála se na něj a objala ho. "Jestli ti ublíží, seru na dohodu a zabiju je" řekl jí do vlasů a pevněji jí sevřel. "Napíšu ti hned jak budu doma" políbila ho a odcházela ke dveřím. Počítala s tím, že Jasper vyskočí oknem.

Když sešla schody tak uviděla jen Charlieho. "Ahoj tati, kde je Bella?" zeptala se se zájmem zatímco si vybírala bundu. "Je s Edwardem. Kam jdeš?" zeptal se když si všiml, že se oblíká.

"Jedu do rezervace, ale vrátím se brzy" políbila ho na tvář a vyšla ven. Hned nasedla do auta a vyjela. Byla hodně nervózní a tak jela pomalu a snažila se co nejvíc uklidnit. Za 20 minut už parkovala před domem Emily.

Měla šílenej strach, že jí vyhodí a nebudou s ní chtít mít nic společnýho. Smečka byla jako její rodina a hodně by jí to zasáhlo.

"Ahoj" pozdravila nervózně když vešla do domu. Byli tam všichni kromě Jacoba a Emily. "Dee! Víš jak jsme se báli?" řekl jí vyčítavě Sam, ale pevně jí obejmul. Když se od Jacoba dozvěděl, že odjela k Volturiovým zachránit Jaspera, celou noc nespal.

"Jsem v pořádku. Moc se omlouvám" odpověděla smutně a šla obejmut zbytek smečky co se na ní vesele usmívali.

"Musím vám něco říct" řekla na jeden nádech. Vážně měla strach jak zareagují. Hlavně Sam a Paul. "Co se děje?" zeptal se starostlivě Embry. "Určitě víte, že jsem se setkala s Volturiovými" začala a zhluboka se nadechla než pokračovala. "Chtěli mě zabít a málem se jim to i povedlo. Nebýt Jaspera" řekla furt nervózně. Vynechala ten detail, že odhodila hlasem upíry a že měla větší sílu.

Hned jak tak dořekla tak viděla naštvaný vyrazy všech. Už se nadechovali, že něco řeknou, ale Daisy je pohybem ruky umlčěa. "Nejdřív já a pak vy" řekla jim a začala pochodovat sem a tam.

"Řekli si podmínku. Jestli mě Cullenovi nepromění v upíra tak mě zabijou" řekla a když si to znovu uvědomila tak jí začaly téct slzy po tváři. Rozhostilo se hrobové ticho, které narušovaly jen Daisyny vzlyky.

"Já nechci být upír. Vážně nechci! Chci chodit za vámi. Jste moje druhá rodina a jakmile budu upír budete mě nenávidět a já to nezvládnu. Já chci normální život s Jasperem a s váma a nechci být upír." začala hystericky brečet a nakonec se jí i podlomila kolena a tak skončila klečet na zemi.

Koukala jen na svý ruce v klínu a brečela. Z jejího světa jí probralo až když se kolem ní ovinulo několik rukou. Všichni jí objímala a ona se uprostřed toho všeho i přes vzlyky štastně usmála.

"Poslouchej mě" řekl Sam když se všichni odtáhli a vzal jí za tváře a donutil jí, aby se mu podívala do očí. Sama zabolelo u srdce když se střetl s jejíma očima plných slz.

"Vždycky budeš součástí smečky. Ať už jsi člověk, upír nebo cokoliv jiného. Vždycky tě budeme milovat a stát při tobě jako si to dělala ty. Nikdy tě neopustíme a budeš mít na naše území povolený vstup. Jsme v tom spolu jasný?" zeptal se jí měkce a ona jen přikývla a pevně ho objala.

"Vy to vidíte stejně?" obrátila se i na kluky. "Jasně" "Že váháš" "Pořád to budeš ty" dostalo se jí odpovědi a Daisy v tu chvíli nemohla být víc než šťastná.

"Miluju vás!" "My tebe taky" zasmáli se všichni. Daisy se tak moc ulevilo a už se ani nebála toho stát se upírem. Byla vážně štastná.

Je tu konec druhýho dílu!