My Queen, My Luna CZ ✅

18.část

Nevěděla jsem co mám dělat.Byla jsem rozčilená když Afrodita utíkala do lesa a chytla Luka silně za košili a trhla s ním ,,Za to můžeš ty. Jestli se jí něco stane tak si mě nepřej. Věnuje mi litostivý pohled a já v zápětí pocítím bolest v břiše tak ho rychle pustím a chytnu se za bříško. Instinkt je rychlejší než já a Christian vedle mě hluboce zavrčí. ,,Ty toho nech taky !" Otočím se na něj ,,Je to i tvá vinna. A je na tobě a na Lukovi aby jste to napravily. Je mi jedno jak to uděláte ale Afrodita tu za chvíli bude a bude v pořádku a jestli ne tak se stěhuju ke Claire!" Vyhrožuju jim. ,,Ale lásko já za to přece nemůžu. To nemůžeš myslet vážně!" Řekne mi vyděšeně. Vyhrožování na něj s mým odchodem vždycky zabere. ,,To teda myslím a ještě slovo a zůstanu u Claire celý těhotenství!" Křiknu rozčileně. Kývne na Luka a ten rychle odchází z místnosti. ,, Naším dětem se tvoje slova nelíbila a mě taky ne. Zařídím to a časem tu bude šťastná stejně jako jsi teď ty. ,,A kdo řekl že jsem teď šťastná?!" Řeknu a trhnu sebou při kontaktu s jeho rukou. ,, Zavrčí a kouká na mě Mordag. Ignoruju to a jdu si sednou ke stolu a hlavu schovám do dlaní.Christian zavrčí a židle naproti mě je hozena tak že se rozbije prudce o protější zeď kousek ode mě ale ignoruju to teď nemůžu být slabá. Ignoruju i fakt že pár třísek které se rozrazý jsou kousek ode mě a pak mě i poškrábe.Zatím co se přemění ve vlkodlaka a rozbíhá se ztekle do lesa. Slzy opustí moje oči a tak se narovnám a koukám jak vlk mizí v temnotě lesa. Vydechnu a pomalu se zvednu a celý stůl začnu pomalu odklízet. Nádobý naskládám do myčky a začnu sundávat ubrus když se dveře rozrazý a Luke nese v rukou Afroditu která spí. Zmateně to pozoruju ale nekomentuju to. Odchází ven k autu  a po chvíli se vrací zpět a zamíří nahoru kde má Afrodita své věci. Když jde dolů tak rovnám usbus do komínků.,, Afrodita bude v pořádku Luno slibuju. Postarám se o ní. Chvíli jsme spolu mluvili než k nám dorazil Alfa. A vypadá to slibně... Teda nebude to hned ale za pár dnů snad ano.... Můžete přijít kdykoliv, kdy budete chtít. Vždycky vás rádi uvítáme u nás. Díky vám jsem našel svoji lásku Luno jsem vám navždycky vděčný." Řekne mi a já se zmůžu jen na slabý úsměv. Zářivě se na mě usměje. ,,Alfa se šel proběhnout... Byl velmi naštvaný. " Řekl ještě než se uklonil a ukloňil se a odchází.
Kouknu se na židli kousek ode mě. Kdybych tam byla tak jsem mohla být zraněná. Možná i mrtvá kdyby zasáhl dobře. Rychle tuhle myšlenku setřesu z hlavy a rozejdou se nahoru do ložnice. Beru si věci a jdu do ložnice kde byla Afrodita. Zamknu dveře a zamířím do koupelny. Je menší než ta u Christiana ale na dnešní noc mi bude stačit. Musím ho trošku potrestat za to jak se ke mě choval.

Zrovna jsem se probudila v posteli když slyším zvuk padajícího skla a zmateně se rozhlížím kolem sebe a nevím co se děje. Pak se ozve velké zavití a já to nějak ignoruju. Jsem hrozně unavená a nemám nějak sílu řešit další chaos který se za dva dny stál.

Z Pohledu Christiana;
Zlomeně zaviju. Zkontroloval jsem celý dům a k tomu jsem ani neslyšel své děti. Nevím kde Rose je ale jestliže vše zničí a ... utekla tak přísahám bůh že jí zabiju. Odejít s mými dětmi by teď pro ní znamenalo trest. Možná ne smrti ale přála by si aby to smrt byla. Ihned je u mě Hunter s Claire a oba se na mě nechápavě koukají. ,,Rose utekla " řeknu se zavrčením. Oba na mě vykulí oči a já rychle zalarmuju Luka ,,Luku neprošel někdo hranici ?" Ptám se ho rychle a hned mi odpoví ,,Ne Alfo nikdo." Jsi si jistý?' ptám se naštvaně ,, stoprocentně jistý Alfo. Spím dnes venku. Doslova mě moje žena vyhnala z domu." Řekne mi a já se uchechtnu Francouzky. ,, Dobře Rose tu musí být jen nevím kde. '' poškrábu se trapně na čele a omluvím se
Alfo myslím že někoho slyším jste si jistý že jste dům zkontroloval ? ''Ptá se Hunter a tak se zaposloucham. ,, Děkuju už můžete jít spát a omlouvám se vám za to že jsem vás rušil." A ženu se na horu. Poslouchám a zachytím zvuk v prázdném pokoji pro hosty. Chytnu kliku a nic. Je zamčeno. Najdu jinou cestu. Dveře mě nezastaví.
Z pohledu Rose:
Ucítím pevné tělo jak se utiskne kolem mě a mé tělo se cítí jako v nebi.,, Jak ses ke mě zase dostals? Ptám se ,, Dveře mě nezastaví."řekne mi provokativně. A tak to ignoruju. ,,Je Afrodita..." ,,Je více než v pořádku, zlato." Řekne mi ihned. ,, Vážně?" ,,Ano je. Nechala Luka spát venku. Doslova ho vyhodila z vlastního domu." Uchechtne se Christian a více se na mě natiskne. ,,Dnes jsem tě málem zasáhl. Neudělal bych to. Nikdy bych vám neublížil. Nemusíte se bát. " Říká nám a já mu ani neodpovídám protože padám do krásného snů.

Krásný nový rok 2022 ❤️
Nechtěla jsem psát přes svátky a ty jsem si tento rok užila téměř pořád (byla v posteli a válela se 😁) doufám že jste si je užili i vy ❤️
Nová kapitola zase o Víkendu ❤️❤️❤️
Jinak se omlouvám za případné chybičky ❤️