Presley

Ty si furt myslíš že odjedeš?

Čekalo se dlouho. Probíhal mezi námi hovor, kouřily se cigarety a čas utíkal lépe než by se očekávalo.
Dorazili jsme k němu po tiché cestě autem s jeho maminkou. Než jsem se stačila pořádně rozkoukat, už jsem v ruce měla housku a pomazánku. Chvilku mu trvalo pochopit, že nesním celou pomazánku k jedné house, ale nakonec jsem vyhrála.
V pokoji už jsem jenom počkala až nám převlékne postel. Půjčila jsem si jeho tričko a spokojeně se do ní svalila. Do rukou mi podal bong se zbytkem majoránky, co našel. Sám si nedal, jak toho bylo málo.
Chvíli jsme měli snahu ještě něco zkoušet, avšak únava nad Presleym vyhrála. Pevně si mě k sobě přitulil. Své nohy jsem přehodila přes Ty jeho a hezky se uvelebila. Bohužel můj mozek byl vzhůru déle než Presley, z něhož e za chvíli začalo ozývat hrozně hlasité chrápání. Nezbylo mi nic jiného než mírně otočit hlavu, snažit se ignorovat onen zvuk a usnout.

Ráno mne čekalo příjemné probuzení. Zapnul mi Pata a Mata, nové díly které jsou mimochodem strašlivé. Během toho mi šel udělat latté. Odpustila jsem mu, že mi jej osladil. Jelikož nesnídám, croissant ležel nedotčený.
Spokojeně jsem sledovali film, kdy se začal projevovat Presleyho značně nemístný humor, jež se dá zvládnout, ale zanedlouho Vás prostě začne srát. Jelikož Vám neustále říká, ať držíte hubu. Je to zvláštní humor. Když to řekl poprvé, docela jsem koukala. Pak už mohl koukat jenom on, jak mu to vracím.
Na něco málo jsme se zmohli, ale bohužel po noci alkoholu něco nefungovalo tak, aby se to jeho majiteli líbilo. Něžně jsem jej uklidnila, že se nic neděje, že to absolutně nevadí. Až později mi došlo, že je to chlap, který by se mi nemusel ozvat, když mu nestál.
Byl to den plný lehkého škádlení, kdy jsme se urážely, sem tam ze srandy porvaly...
Když jsem vedle něj ležela, šťouchl mne do prsa. Bohužel moje výbava se jaksi bez podprsenky rozutekla. Proto jsem se na něj podívala s pozvednutým obočím: „Nevidíš snad, že šla na procházku? A pěkně daleko, takže ji nechej." Oba jsme vyprskli smíchy.
Několikrát jsem se ho ptala, v kolik si mám domluvit odvoz. Vždy na mne padla odpověď: „To si jako furt myslíš, že odjíždíš?"
Bylo jasné, že na intr nepojedu. Venku stále foukalo. Když jsem sledovala rozpisy vlaků, už měly zpoždění. Ale netušila jsem, jak moc velký podíl má na těchto jeho výrocích humor, odvoz jsem si tedy zařídila.
Volal mi mamky přítel, takže když to položil, zanadávali jsme si na něj a šli na něj čekat ven. Měl někde dvě zlomené cigarety, takže mi hned jednu opravil a dostala jsem ji. V klidu jsme si zakouřili. Jakmile jsem viděla auto, dali jsme si pusu a každý jsme si šli po svém. A já už jen mohla doufat, že mi na ten instagram napíše.
Byla jsem po téhle zkušenosti absolutní mimóza. Sakra, ten chlap mi zapálil cigáro a pak mi šel cucat kozy. Kdo by tohle nechtěl?