{44}

2.1K 240 36
                                    

ɛ Elias ɜ

I s Taziou si naplánovali výlet z jednoho prostého důvodu.

Oliver měl narozeniny. Přesněji měl dvacet let.

Elias neměl tušení, co mu dát. Věděl, že by mu mohl dát téměř cokoliv, protože finance pro něj problém zrovna nebyly, ale také by mu bylo jasné, že kdyby vzal Olivera do předražené restaurace s tím, že je na střeše čekalo soukromé letadlo, aby mohli odletět do Paříže a políbit se pod Eiffelovou věží, zabil by ho.

A taky neměl soukromé letadlo, takže tenhle plán automaticky vyškrtl.

V autě cestou k Oliverovým rodičům si tedy naplánovali výlet. Bylo to přesně to, co Olivera vystihovalo. Žádné dárky, žádné party, prostě výlet s jeho nejbližšími. Jenže Elias by se nedokázal smířit s tím, že by jeho narozeniny přešel jen tak.

Samozřejmě se probudil mnohem dříve než Oliver, protože jeho tělo zkrátka nedokázalo spát dlouho. Zůstal v posteli a v mobilu prohledal celou svou galerii pro videa a fotky jich dvou nebo samotného Olivera.

Měl jich dost. A když už celý svět o nich věděl, sestříhal krátké minutové video. Na jednom videu byli na procházce v Londýně, kde končilo evropské turné, a seděli na lavičce v parku se zmrzlinou, i když byla půlnoc. Oliver odlamoval kousky kornoutu a házel je se smíchem holubům před sebou, dokud si omylem nezašpinil od zmrzliny bradu, když jeden holub na něj málem zaútočil a on se lekl.

Na dalším videu byli u Eliase doma a Elias ho natáčel, jak se snaží přijít na to, jak funguje kávovar. Na dalším byli oba dva, když je Oliver chtěl vyfotit, ale místo toho zapnul nahrávání. Elias se na videu rozesmál a schoval hlavu do prihlubně mezi Oliverovým krkem a ramenem.

Taková videa doplnil o pár fotek a přidal je na Instagram. Do popisku napsal: Všechno nejlepší, Ollie.

Tak se Oliver probudil do tisíců a tisíců přání k narozeninám. "Ty jsi blázen," vydechl, když video ještě celý rozespalý shlédl.

"Co, když už jsem tě prozradil, tak toho aspoň musím využít," usmál se Elias. Pak mu sebral telefon, odložil ho stranou a pořádně ho políbil. "Všechno nejlepší k narozeninám, Ollie," řekl mu i naživo. "Chtěl jsem ti udělat i snídani do postele, ale bál jsem se, že bych se potkal s tvými rodiči."

"Příšerná představa, co?" uchechtl se Oliver.

"Ještě chvíli bude trvat, než si dobrovolně půjdu pokecat s tvým tátou o autech bez toho, abych nebyl nervózní, věř mi."

"To ti je skoro dvacet dva? A na denním pořádku vystupuješ před tisíci lidmi?"

"U těch lidí vím, že mě mají rádi. Tví rodiče mě klidně můžou nenávidět," zamumlal Elias uraženě.

"Táta se mě včera ještě ptal, jestli bys ho svezl v autě. Nenávistí bych to nenazval."

"A pojedeš s námi?"

Oliver pobaveně protočil očima. "Samozřejmě, že jo. A jinak - rodiče jsou stejně v práci."

A tak se Elias zvedl a stejně tu snídani šel udělat.

V Oliverově městě se nacházely podzemní zahrady a to byl taky jejich první cíl. Vyzvedli krátce před polednem Taziu a i s ní se vydali na místo.

"Už jsi mu dával něco k narozeninám?" zeptala se ho šeptem, když šel Oliver vyzvednout lístky, které předtím objednali na internetu.

Elias zavrtěl hlavou. "Ne. Chtěl bych mu dát dárek až v v tom park." To byl jejich druhý cíl. Procházka parkem, který se nacházel na severu města. Mohla to být opravdu romantika ve třech, kdyby se k nim ráno nepřidali dva lidi z Eliasovy ochranky. Naštěstí byli ale experti v tom, že o nich Elias skoro ani nevěděl.

LovesongWhere stories live. Discover now