PROČ ZROVNA TY? [ VITAA FF]

KAPITOLA 5 👫🏻

Dnes jsem se měla setkat s Vitou, ale hrozně jsem se bála že to nějak pokazim nebo že se stane něco hroznýho. Samozřejmě moje obavy šli slyšet na celý byt a to vyrušilo Maky co si hrála s mým psem. Přišla za mnou a koukala se na mě.

M: tvoje obavy jsou zbytečný nic se nestane prosimtě. Neboj.

Jak to můžeš vědět?

M: protože vím vše *mrkla na mě a šla zase dolů do obýváku*

Jasný... Ona je všeznalek... Řekla jsem si v duchu a prokroutila očima. (Fakt nevím jak to napsat, ale myslím tohle - 🙄 - tak doufám že se chápeme xd • pozn. Autorky) šla jsem se rychle převléct a nalíčit se, protože proč ne že jo - oblékla jsem si nějaký Černý šaty, které mi ladily s doplňky. Sešla jsem dolů a vzala si nějaký boty. Maky začala do mě mluvit že si vzít corversky nemůžu že to je nevkusný atd. Ale já jí odbila tím že žádný boty na podpatcích nemám a že Vitovi to bude stejně úplně jedno že to ani jako rande brát nebude a já taky ne, ale stejně mě donutila si vzít jiné boty. Hrozně mě to štvalo, ale po chvíli jsem to přestala řešit aby jsme se nehadaly. Vzala jsem si pak nějaký sako , protože k večeru už začalo být zima - a taky kvůli ranám na rukách a vyrazila jsem. Popravdě jsem hrozně přemýšlela nad tím že bych šla spíš skateovat s mojí nejlepší kamarádkou. Ale nakonec jsem si řekla že půjdu za Vitou. Asi před sedmou jsem dorazila na místo setkání kde jsem viděla kluka s blond/hnědými vlasy krásnými hnědými kukadly a nějakým docela fest sakem? Aha taky se hezky oblékl... Že by to přece jen? Nee blbost .. Došla jsem k němu a pozdravila.

Ahoj *usmála jsem se*

V: ahoj *usmál se a prohlížel si mě*

Koukala jsem na něj a zdálo se mi jak kdyby na chvíli zrdl.. ale blbost určitě mám vidiny a představuju si věci který bych chtěla bože přestaň - napomenula jsem se v duchu a trochu odkaslala

V: emm jo Vitalyi *podal mi ruku a byl trochu nervózní*

Proč vypadá nervózně? Ne to se mi zdá mlč a odpovídej - znovu jsem se napomenula

*Podala jsem mu ruku na zpět a potřásla jsem si s ním* Nella * usměju se a ruku si dám again k tělu*

(Pozn. Autorky - vím že podle etikety má prvně podávat ruku žena a muž se představuje jako první, ale myslím že ve fanfikci to je jedno.. jen jsem chtěla říct že to vím a aby jste mě nezabíjeli a taky se omlouvám jestli mám někde na konci třeba špatný y/i nebo mně/mě ... Bohužel v těchto věcech se 3x nevyznám. I když chodím do 9. Ročníku 💀 je to ostuda ik)

Pohled Vity

Dorazil jsem asi o 15 minut na místo setkání dřív byl jsem dost nervózní. Ta holka... Nebral jsem jí jako fanouška. Ona se tak ani nechovala. Měl jsem pocit jak kdyby byla možná do mě zamilovaná? Nevím.. po chvíli mého přemýšlení mě z myšlenek vyruší "ahoj" koukl jsem se hned na holku s krásnými modrými oči a hnědými vlasy co u mě stála a usmívala se ... O můj bože ta je nádherná... Řekl jsem si v duchu a zrudl jsem "ahoj" odpověděl jsem a podal jí ruku "Vitalyi" stále jsem z ní nemohl zpustit oči. Je tak krásná... A ten úsměv. Možná na mě šlo i dost poznat že jsem nervózní. Ale snažil jsem se to nedávat najevo. I když asi jsem nebyl sám, když jsem na ní tak koukal byla dost nejistá. Po chvíli ticha jsem jí pozval do restaurace kam jsme měli jít. Jo co si budem tohle bych asi neudělal pro každého.. ta holka se mi líbila a věděl jsem to už dřív jen jsem se bál že někoho má nebo že mě odmítne a stále se toho bojím - pluli mi myšlenky hlavou, když jsme seděli a čekali na jídlo. V tom Nella promluvila a znovu mě vyrušila z myšlenek což mi vůbec nevadilo.

Já: nečekala jsem že by si mě vzal do restaurace, čekala jsem třeba nevím Fast food? *Koukala jsem se na něj trochu nechapajicim výrazem*

V: no jo em *nevěděl jsem co říct a snažil se rychle přijít na něco jinýho, naštěstí mě zachránil číšník co přinesl jídlo*

Po večeři

*Stále pohled Vity*

Chtěl jsem s ní být ještě malou chvíli večeře byla úžasná a dokonce jsme se měli i o čem bavit no bylo to super několikrát mi děkovala což nemusela stačilo jednou,ale vděk jsem chápal. Jenže po večeři to vypadalo jak kdyby už prostě chtěla odejít. Myslel jsem si že jsem něco udělal špatně, když v tom se na mě otočila a "hele hrozně se omlouvám, ale už bych měla jít mám doma psa a už musí být hrozně nervózní" řekla. Hned jsem pochopil o co jde a tak jsem jen přikývl a rozloučili jsme se. A já šel domů.

Pohled mého já uwu

Věděla jsem že to co jsem mu řekla byla lež, protože doma byla Maky. Já jen.. bála jsem se hrozně toho co přijde potom. Že bych to fakt nějak zkazila. Tak jsem to prostě řekla a šla domů. Když jsem došla bylo skoro před půlnocí. Ráda se procházím, proto tak pozdě. Potichu jsem otevřela umyla se a prevlikla do nějakýho pižama. A potom šla spát.

Docela dlouhá kapitola 💀📸 ik. Well děkuji všem co čtete tahle kapitola byla fakt docela jakoby random i guess, ale jo co už snad se líbila enjoy TwT uwu