Make me feel

Kapitola První

    Aphelios pomalu otevřel oči. Poslední věc co si pamatoval bylo nahánění jednoho ze Solari než se kolem něj objevil divný dým. Mimo křik jeho sestry, také slyšel povídat si pár lidí o noxijském vynálezu - uspávacího plynu, než usnul. Aphelios praštil pěstí do zdi potemnělé místnosti, v které byl držen. Byl naštvaný, jak takhle mohl selhat! Neskutečné! "Phele, jsi naživu!" zazněl hlas jeho sestry, klidný, ale přesto plný obav. I tak ho to uklidnilo, že s ní měl stále spojení. "Nemohla jsem skrze tvé oči vidět kam tě odnáší, ale slyšela jsem, že tě prodali do bojové arény, ale neboj se můj bratříčku, nejsi sám," řekla opět klidným hlasem, slabým. Jejich spojení bylo slabší. 
    Aphelios zůstal sedět v rohu místnosti zatímco jeho sestra mu zpívala uklidňující melodii. Brzy na to se před ním otevřeli obrovské dveře a dovnitř vstoupili dva vastayové. Jeden z nich vzal Aphelia za ruku a táhl ho ven, druhý následoval hned za ním, nejspíše jistota, kdyby mládenec plánoval utéct. O to se, ale nepokusil, neměl by moc šancí proti dvou obřím postavám v podobě býků. Za nimi také stála ještě osoba podobající se vlku, ale vypadal více....lidsky. Neměl o tom moc času přemýšlet jelikož už byl postaven k ocelovým dveřím. Všude se rozléhaly hlasy lidí a uvaděče zápasu. "A teď přivítejte 'tajemného zabijáka'," zaznělo a hned na to se dveře před Phelem otevřely a byl strčen do kruhové arény, kde už stál jiný zápasník. Byl velký a zatím vypadal zaneprázdněn předváděním svých svalů. Aphelios se sebral ze země a otřel si tvář, znak na svých rtech si tímto rozmazal zatímco se postavil do bojové pozice. "Tak jdeme na to, sázky jsou uzavřeny!" vykřikl uvaděč. Hned na to se zápasník na Aphelia rozběhnul. SEVERUM řekla důrazně Alune a v bratrových rukách se objevila srpovitá čepel. S červeným zábleskem se Lunari rychle vyhnul pěsti svého nepřítele. GRAVITUM zaznělo v jeho mysli a v rukách se mu objevila zbraň s černou energií, tu ihned vystřelil a připevnil tak protivníka k zemi. Hned na to se mu znovu objevila srpovitá čepel v ruce a rozsekl jedním pohybem zápasníkovo hrdlo.
    Dav ztichl. Všichni sledovali vítěze, sotva pokrytého krví a bezvládné tělo poraženého. "Takže ty sis přinesl zbraně do pěstního souboje?" zaznělo výsměšně z davu. Aphelios se tím směrem podíval a všiml si toho vlčího vastayi, který momentálně seděl na něčem, co vypadalo jako trůn. Sett, kápo arény. Nečekal, že by tato chcíplinka mohla vyhrát a tak se tedy zvedl ze svého místa a do arény skočil sám. Po tom, co se Sett vypracoval na takovou pozici, už byla vzácnost aby se zapojil do zápasu. "Phele....!" zazněl slabý hlas v Apheliově hlavě, spojení zesláblo natolik, že už svoji sestru neslyšel a nemohl ani použít jednu ze svých zbraní. Začal tak couvat dozadu zatímco se k němu vastaya přibližoval. "Copak? Bojíš se snad? Zkus mě taky rozsekat jako si to udělal před chvílí" ušklíbl se vyzývavě a rozešel se rychleji. Zápas netrval dlouho. Aphelios velmi rychle padl k zemi, bez své sestry se cítil ztracen.
    Bylo to jako deja vu, když Aphelios znovu otevřel oči, ale tentokrát nebyl v tmavé studené místnosti, ale v krásně vyzdobeném pokoji. Posadil se a rozhlédl se kolem, studený vzduch donutil jeho nahé tělo se otřást. Momentík, nahé?!! vyděsil se a rychle si k sobě přitáhl deku, kterou byl přikrytý. Ležel tu bez oblečení, bez své sestry a s noctumem pomalu vyprchávajícím z jeho žil. "Ale podívejme se kdo se konečně probral," zamručel spokojeně Sett zatímco si obešel lůžko. Aphelios si mezitím lehnul a snažil se rychle předstírat, že stále spí. To však na Setta neplatilo a deku z něj hravě poodsunul. "Už jsem se nemohl dočkat, kdy si konečně svoji výhru můžu vychutnat," řekl s nebezpečným úšklebkem a hned na to si vlezl do postele za ním. "Bojoval si zajímavě, ale očividně z tebe ty kouzlíčka rychle vymizela," řekl. Aphelia přitiskl na postel a ruce mu uvěznil nad hlavou. Hladově si ho prohlédl a olízl si rty, nachvilku tak i odhalil své tesáky. Aphelios nevěděl co má dělat, sestra mu nemohla poradit a jeho základní výcvik, mu proti takové velké postavě, byl k ničemu. Musel to být úmysl měsíce, že takto skončil a tak jen zavřel oči a přijal to. "Hmm. Vypadá to, že nemáš žádné triky v rukávě. To rád vidím" zavrněl mu do ucha a na celou noc si přivlastnil Apheliovo tělo.

---------------------------------------------------------------------

Třetí povídka rozepsaná. Teď jen jestli ty příběhy někdy dokončím. xD No doufám, že vás mé proudy myšlenek zaujaly a díl se vám líbil. Nejsem perfektní co se čárek týče, ale snad se to i tak dá přečíst. (ɔ◔‿◔)ɔ ♥

(Kapitolu jsem psala kolem jedné ráno, očekávejte mnoho chyb xD

------------------------------------------------------------
Menší amatérský slovníček

Solari Náboženský řád uctívající slunce
Lunari Náboženský řád uctívající měsíc
Vastaya Bytosti se zvířecími prvky nebo i humanoidní zvíře
Severum Jedna zbraň z Apheliova arzenálu
Gravitum Jedna zbraň z Apheliova arzenálu
Noctum Jed, který Aphelios pije aby mohl komunikovat se svojí sestrou a používat zbraně, které mu propůjčuje