Jako na houpačce

13. Část

Pohled Sid:
Přesuneme se zase o nějaký ten čas dopředu a to přesně na den odletu kdy mám jet domů do Čech... Právě je pět hodin ráno a já jsem vstala abych vše stihla, šla jsem se obléct. Když jsem se oblékla vzala jsem si veškeré své věci a vyrazila směr letiště, kde jsem šla na odbavení a čekala až budu moct na palubu letadla...
Když už byl čas jít ještě jsem se naposledy ohlédla a šla... Popravdě byla to skvělá dovolená, ale je čas se vrátit zpět a vše napravit... Chybí mi stále Adam a celkově zoo vážně se už těším až budu doma... Když jsme vzlétli já si pustila písničky a já jen přemýšlela jaké to bude zase být zpět po takové době...
Pohled Adama:
Utekl nějaký ten čas a vše se to vrátilo do starých kolejí... Jen více si rozumím s kolegy a občas zajdeme třeba i do baru... Nedávno jsme slavili Anežky narozeniny a dali jsme si přípitek i za Sid to nesmělo chybět...  Teď je ráno a já se hranu z postele a musím do práce... Dnes běhat nepůjdu jen jsem nakrmil hady a vyrazil do práce kde na mě čekal děda se snídaní...
,, Dobré ráno"
Pozdravil mě
,, Dobré"
Pozdravil jsem ho nazpět
,,Dnes ti tu pomůžu jestli nevadí"
Řekl
,,Ne v pohodě budu rád"
Řekl jsem a po jídle jsme se pustili s chutí do práce... Pak přišla Anežka že potřebuje pomoct s jedním lvem tak jsem šel a pomohl jsem... Nějaký děcka na něj házeli kamení a on se zranil tak ho Anežka uspala a nakonec jsme ho dali dál od ostatních... Mezitím co Anežka ošetřovala lva, já šel zpět do pavilonu až kolem poledne jsem šel s dědou na oběd...
,,Co dnes budeš dělat?"
Zeptal se mě děda
,,Jako večer? No asi nic klidně se stav"
Řekl jsem
,,Dobře tak já se tedy stavím, budeš vařit?"
Zeptal se se smíchem, dobře uznávám nejsem žádný šéfkuchař ale tak na večeři snad nic nezkazím..
,,No jo budu vařit"
Řekl jsem a zasmál jsem se taky..
,,Adame jsem rád že se chováš zase normálně a umíš se i zasmát"
Řekl děda
,,Jo myslíš?"
Zeptal jsem se
,,Ano to ona viď?"
Zeptal se
,,Jo ale už tu není"
Řekl jsem... Pak jsme si ještě povídali a nakonec vyrazili zpět do pavilonu...
Pohled Sid:
Když letadlo přistáli já se šla najíst a pak čekala na další let... Byla jsem poměrně nervózní z toho všeho jak na mě budou všichni reagovat... Po nějaké době jsem šla na palubu druhého letadla se kterým se dostanu do Čech. Jelikož jsem byla unavená tak jsem po vzletu hned usnula a vzbudila se až když jsme přistávali... Byla jsem v Čechách když jsem vystoupila z letadla nemohla jsem tomu uvěřit že jsem vážně zpět... Jelikož bylo kolem desáté večer  tak jsem nevěděla kam jít, ale chtěla jsem si dát sprchu a jít spát byla jsem i tak poměrně unavená... Napsala jsem proto Viky...
,,Ahoj, jsem na letišti v v Česku... Jen nemám kam jít, je byt volný?"
Napsala jsem a odeslala po nějaké době mi přišla odpověď
,, Promiň, byt jsem dala do pronájmu víš já jsem s Petrem... Přijď do baru nějak to vymyslíme"
Odepsala a já tedy si vzala věci a vyrazila do baru kde byla Viky a měla bříško
,,Ty jsi..."
,,Ano jsem"
Řekla a objala mě
,,Co a proč nejdeš k rodině?"
Zeptala se
,,Zaprvé je to poměrně daleko a zadruhé zase by mi organizovali život a já chci se postavit na vlastní nohy a jim ukázat že to dokážu"
Řekla jsem
,,Jo to chápu, dáš si něco?"
Zeptala se
,,Asi jen vodu"
Řekla jsem a Marek mi podal sklenici s vodou
,,Kdyby jsi mohla k nám nabídnu ti to ale je tam Danuše"
Řekla
,,Ne v pohodě já si nějak poradím"
Řekla jsem... Ještě chvíli jsme si povídali a pak jsem nakonec šla sedla jsem si v parku a přemýšlela pak mě něco napadlo...
Pohled Adama:
Pracoval jsem do pěti a pak šel domů... Po nějaké době přišel i děda a dali jsme si spolu večeři
,,Jak se cítíš Adame?"
Zeptal se děda
,,Ale jo dobrý"
Odpověděl jsem pak jsme si ještě nějakou dobu povídali
,,Tak...''
Řekl když v tom někdo začal klepat
,,Ty někoho čekáš?"
Zeptal se děda
,,Ne a ty?
Zeptal jsem se nazpět
,,Ne"
Řekl jsem a šel ke dveřím
,,Ahoj"
Řekla
,Ahoj, co ty tu?"
Zeptal jsem se
,,Nemám kam jít"
Řekla a měla vedle sebe kufr
,,Tak pojď dál"
Řekl jsem a ustoupil od dveří aby mohla jít dál
,,Dobrý večer, tak já nebudu rušit a půjdu"
Řekla a chtěla si zase vzít ten kufr
,,V klidu já jsem na odchodu, tak Adame zítra ahoj"
Rozloučili jsme se a Sid si mezitím sedla na gauč nemohl jsem uvěřit vlastním očím ona je zpět...
,,Kde jsi byla?"
Zeptal jsem se
,,V Americe..."
Řekla smutně
,,Aha... No dáš si něco k jídlu?"
Zeptal jsem se
,,Nene jen bych si dala sprchu"
Řekla já ji jen podal čistý ručník a ukázal kde je koupelna ona se zatím šla osprchovat... Ona je zpět to se mi nezdá... Ale vypadala poměrně smutně, zeptám se jí na vše asi až zítra mezitím jsem ji připravil gauč a dal jí tam deku s polštářem, když vylezla měla kolem sebe obmotaný jen ručník
,,Promiň zapomněla jsem si pyžamo"
Řekla
,,V pohodě já zatím jdu k sobě ať tu máš klid... Dobrou noc"
Řekl jsem a šel jsem spát...