Klárčina Dobrodružství 2.0

Automat...

Když se Klárce a Gabči, konečně podařilo vymotat se z nádraží, už byly u alberta. Co tam chtěly...eh...to vypravěč už za ty tři dny zapomněl.
Och, Ne, Počkat. Ano Klárka s Gabčou myslely na pizzavečky.
(Celý Albert by se měl teď strachovat. Za jednu pizzavečku by Klárka a Gabča dokázaly vraždit. Kdyby jim došly...myslím že by Albert lehl popelem. A to jako nemyslím jednu prodejnu. Celá ta firma.)
Pro štěstí Albertu, a Aholda Tsjechiëho, je měli.
Klárka vzala sáček a začala tam cpát pizzavečky. Gabča ji u téhle činnosti hypnotizovala a Klárka si pomyslela, jestli je před Gabčou moudré vůbec držet jídlo, i když měla před chvílí rohlík. Protože samozřejmě, Klárka nechtěla přijít o ruce. Kdo by taky chtěl? Rychle zavázala sáček a podala ho Gabči, aby ho nesla. Riziko ztráty rukou nulové, výborně. Gabča vypadala spokojeněji a Klárce hlavou proletěla znepokojivá myšlenka, najím se dneska vůbec? Zatím to tak totiž nevypadalo..
Propletly se skrz regály, Gabča si zazvonila na kravský zvon u čokolád, a už byly u samoobslužných pokladen. Naklepaly tam pizzavečky, položily je na váhu a pokladna na ně začala brblat nějaké instrukce.
,,Ono mě to uráží?"
,,Ne-" Odpověděla rychle Klárka.
,,Děkujeme za váš nákup.."
,,To vezmeš spátky, ty svině!" Než ale Gabča stihla tu pokladnu napadnout, Klárka jí táhla za rameno, a začala ji uklidňovat: ,,Pizzavečky Gábi, pizzavečky." Gabča se sklidnila ale ještě se otočila s jejím pohledem smrti, no Klárka si to aspoň myslela. Ten výraz vypadal dost bolestivě.. a Gabča prohlásila: ,,Nemysli si, že to skončilo. Klárka ani Pizzavečky tě příště nezachrání. A teď si zapiš moje slova! Já- Oh au, au, au, au, au, au, au."
,,Fajn, to stačí." Klárka, Gabču chňapla za ucho, a i přes její protesty, ji odtáhla pryč.
Gabča ještě protestovala, když v tom něco zaregistrovala a úplně zapomněla na svůj beef s pokladnou. Klárka se podívala co zaregistrovala, a už věděla že jejich drobný jsou v hajzlu. Protože, Dámy a Pánové, Gabča zaregistrovala automat s plyšáky. Gabča se vymanila z Klárčina sevření a nakráčela si to k automatu. Začala něco lovit v kapse, dokud nevytáhla dvacku.
,,koukej jak to vyhraju."
,,Uhm..." Zamumlala Klárka nepřítomě, už držící mobil a zapínající natáčení.
Gabča vhodila minci. Gabča se teď cítila jako šampión, pohla páčkou ale tlačítko zmáčkla moc brzo. A ta chňapajicí kovová věc narazila na hranu tý díry, kudy padají plyšáci.
Klárka už to nevydržela a totálně se jí vysmála. Gabča se taky smála ale nedalo jí to a vhodila další dvacku.
Na druhý pokus to sice chňaplo plyšáka, ale vůbec ho to nezvedlo. Klárka teď měla totální záchvat smíchu. No jo, Gabču by měl někdo naučit, jak fungují scamy. Podívala se na Klárku:
,,Ono mi to sežralo dvacky.."
,,Tak pojď."
A tak šly, Klárka a Gabča, zase o dům dál.

Takže tu máme další kapitolku, kam tenhle umělecký skvost povede dál? To uvidíte. Ponaučení z kapitoly: automaty jsou svině..