Beautiful Teacher || Harry Styles

Chapter 19

Josie's point of view

Vystoupím z auta společně s ostatními. Moje pozornost ale směřuje k Liamovi, jenž právě přechází přes trávník Ryanova domu k drobné blondýnce. Jakmile ho spatří, začne se usmívat jako blázen, což moc dobře znám, mám to tak stejně u Harryho. S úsměvem sleduji, jak se obejmou a pak ruku v ruce míří dovnitř domu, kde to pořádně žije. Louis a Ronnie kolem mě projdou taktéž ruku v ruce. Sleduju, jak míří dovnitř. Kolem mých ramen se obtočí Malloryina ruka.

„Cítím se blbě, že jsme tu každej s někým a ty jsi tu sama," povzdechne si, načež se na ni podívám a jen mávnu rukou. Nechci, aby se kvůli tomu cítila blbě a neužila si tak dnešní večer s jejím přítelem, kterého mimochodem moc nemusím, ale mě se na názor nikdo neptá. Důležitý je, že je Mallory šťastná.

„To nic, Mal, jsem v pohodě," usměju se i přesto, že v pohodě rozhodně nejsem. Mrzí mě, že se s Harrym nemůžeme ukazovat na veřejnosti. Je to moc riskantní co se týče jeho práce, nebo mého bratra. 

Mallory se pousměje a nadechuje se, že něco řekne, její pozornost ale směřuje ke konci ulice, kde zaslechne motorku. Nadšeně povyskočí a hned mě pustí, aby se nahnala k cestě, kde zastaví její kluk. Sundá si helmu a přitáhne si Mallory k sobě do vášnivého polibku. S povzdechem i já zamířím do Ryanova domu, jen abych se na to nemusela dívat. Přeju jí to a hrozně moc, jen prostě nemusím být u všeho. 

Projdu mezi opilými spolužáky do kuchyně, kde si naliju do kelímku s potiskem Ledového Království pivo. „Boží kelímky," pronesu směrem k Ryanovi, který stojí na druhé straně kuchyně. 

Zasměje se. „Díky, kotě, věděl jsem, že se ti budou líbit." Pozvedne na mě kelímek s Olafem a pak se napije. „Chtěl jsem typický červený, ale tyvole, nikde nebyli k sehnání a tak jsem vzal tyhle a víš co? Myslím, že jsou fakt hustý." Přejde ke mně, aby si se mnou přiťukl.

„Jo, to rozhodně." Přiťuknu si s ním a pak se napiju. Ryan se na mě usměje a pak mě opustí. S kelímkem piva mířím zpátky do obýváku. Všimnu si Mallory, která za sebou táhne Nialla, míří nahoru do pokoje, načež se musím ušklíbnout. Nechám je být a pořádně se tu porozhlédnu s tím, že bych se přidala k němu jinému, ale jelikož jsou moji kamarádi zaneprázdněný svými polovičkami a nikdo jinej se se mnou ve škole nebaví, kopnu do sebe zbytek piva a party opustím. 

Po cestě ještě všem napíšu, že jsem odešla, aby se o mě nebáli a pak se rozejdu po ulici směrem na hlavní, kde byly nějaké bary. Myslím, že tohle byl nejkratší čas, co jsem na party vydržela. Hlavní je, že jsem se tam ukázala, Ryan mě viděl, takže nemůže říct, že bych tam chyběla a teď si můžu jít vesele domů. Mohla bych zavolat Harrymu, jestli by mě tam nevyzvedl, protože domů nechci a navíc jsem dneska stejně měla být u Harryho. Fynn si myslí, že budu spát u Mallory, což mi nahrává do karet. Ráno pak ale stejně musím domů, abych si vzala věci a odjela na tu neexistující brigádu do vedlejšího města.

Jakmile dorazím k baru, vytočím Harryho číslo. Vezme mi to téměř okamžitě. „Harry," vydechnu úlevou. 

„Babygirl? Jsi v pořádku?" zeptá se hned a já se musím usmát. Slyším, jak sbíhá schody, takže jen doufám, že ho nezdržuju a že nemá nějaký program s klukama a já ho tak budu otravovat s tím, aby pro mě přijel.

„Jo, jen se na mě všichni vykašlali a já tam nehodlám být sama." Postěžuju si. 

„Vyzvednu tě." 

„Nezdržuju tě? Nechci, abys kvůli mně měnil plány, nebo tak."

„Rozhodně ne, ty dva už mě srali."