plán

15 1 0
                                    

Tanaka-podtržěně
Noya-podtrženě a kurzívou
Suga-normálně
Daichi-tučně

Ráno jsem se vzbudil kolem 5:30,Daichi ještě spal a tak jsem vstal z postele a šel jsem do obýváku.Jak neočekávané,že ještě spala,ani se jí nedivím.Vždyť se včera opila tak moc,že teď spí jak zabitá.Z obýváku jsem šel do kuchyně kde jsem udělal něco na snídani.
Pak jsem šel zpět do mého pokoje vzbudit Daichiho.

„Daichi...” budil mě ten překrásný hlas Sugy.Pomalu jsem otevřel oči a sedl jsem si do tureckého sedu.Pak jsem ho tam spatřil stát u postele s talířem na kterém byly míchané vajíčka a chleba.
„Udělal jsem snídani,” řekl,sedl si na postel a předal mi ten talíř.Jen tak jsme na sebe koukali.Po chvíli jsem si konečně dal ty vajíčka a mezitím jsem pozoroval Sugu jak něco dělá na mobilu.

Rozhodl jsme se že napíšu klukům jak jsou na tom.

                             Skupina: Daichiho narozeniny
S: Tak jak to jde?
N: Tak trochu jsme zaspali a teď jsme před jeho domem
T:  Celý tým tu je.
S: Aspoň že tak,zkusím ho zdržet co nejdýl,max do 14:00.
T: Jo to nám bohatě stačí.

Vypl jsem telefon a otočil jsem se na Daichiho,který dojídal vajíčka.

„Bylo to dobré,” řekl jsem ,„Půjdu se převléct do koupelny.
„Dobře.”

Odešel jsem tedy do koupelny se převléct.Když už jsem byl převlečený šel jsem zpátky,přemýšlel jsem jestli mám pro jistotu zaklepat,usoudil jsem že tedy ano.Zaklepal jsem ale nic,tak jsem ty dveře prostě otevřel.Suga tam seděl na posteli a šetřil si ránu na břiše od jeho nevlastní matky.Konec trička měl daný v puse a slzy mu stékaly po obličeji.

Když dovnitř vešel Daichi ani jsem to neřešil,ale špatně jsem si dal vatičku do rány a zabolelo mě to tak moc,že jsem křečovitě zavřel oči a potichu jsem zakřičel do trička bolestí.Daichi se na mě podíval a pak za mnou přišel a sedl si vedle mě.

„Podej mi tu vatičku,udělám to,” řekl jsem sebejistě.Suga mi vatičku předal a díval se mi přímo do očí.Tak jsem tedy začal čistit tu ránu,párkrát sebou trhl,ale zvládl to.Když už jsem byl hotový,vzal jsem obvaz co byl položený na povlečení a ránu jsem mu obvázal.Opatrně jsem ho opřel o polštář a odešel jsem do kuchyně.Naštěstí jeho nevlastní matka spala.Napustil jsem do hrnku vodu a šel jsem zpátky.

Daichi mi donesl vodu a já se napil.„Teď musíš odpočívat.” řekl s ustaraným výrazem.Lehl si ne druhou půlku postele a hlavu si položil na moje stehna.Co jako dělá? Ale upřímně mi to vůbec nevadilo,naopak jsem byl rád,že se mnou trávy čas.

Vešli jsme do jeho baráku,neptejte se jak. „Tak a teď mě poslouchejte!” všichni ztichli a poslouchali.Všem jsem rozdal úkoly.
Tsukishima a Yamaguchi šli koupit dort,Hinata,Kageyama,Asahi a Nishinoya šli sehnat výzdobu a já s Kiyoko a Yachi jsme přemýšleli co mu dát jako dárek.A pak Yachi a Kiyoko napadl fakt dobrý nápad,takové super překvápko.

Tak tohle je čtvrtá kapitola,je rozhodně delší než ta předtím 😃😂.
Budu ráda za hvězdičky a komentáře
-Elli <3


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 17, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

the best presentKde žijí příběhy. Začni objevovat