Touhy našich srdcí

5. Střet s temnou stranou

,,Obvykle nemám určený přesný plán tréninku. Vždycky se snažím zpevnit a posílit celé tělo, abych byla připravená i na takové věci jako je lezení po střechách. To vyžaduje určitou obratnost a především pevné těžiště. Dále se učím bojovat i bez hůlky, abych nebyla slabá i v případě, že mi ji někdo vezme. Začneme tak, abyste se do toho dostali, ale budeme postupovat rychle, protože nevíme, kolik času máme," zahajovala Hermiona trénink.

Bylo brzo ráno, a tak někteří vypadali, jako kdyby právě přišli do konflikt s Vrbou mlátičkou. Hermiona jen chtěla docílit toho, aby měli dostatek spánku a zároveň mohli být během dne nápomocní i dalším věcem a trénink je neomezoval.

Stála čelem k rozmístěným mladým členům Fénixova řádu, dveře nechali otevřené, aby do tělocvičny mohl proudit čerstvý vzduch. Lenka zářila nadšením s nadcházejících nových událostí, Neville se snažil její pocity oplácet, únava na jeho tváři však byla stejně znatelná jako na tvářích Ginny a George. A Ron, ten vypadal, že si za chvíli ustele na nejbližší žíněnce. Možná se k nim přidá i Fleur, ale ta se momentálně nedostavila.

,,Začneme lehkým rozcvičením," začala Hermiona a pustila se do prvního cviku.

Přestože některé cviky šly některým lépe a některým hůře, rozhodně bylo v jejich očích vidět odhodlání. Snažili se ze všech sil, protože věděli, že mohou takto jednou uprchnout ze spárů smrti. Magie, kouzla, zaklínadla... to všechno je neuvěřitelně úžasné, ale někdy se člověk dostane do takových úzkých, kdy pomůže jen vnitřní síla jedince. A je třeba ji budovat.

,,Poslyš Hermiono," promluvila Ginny a unaveně se zpoceným čelem a tvářemi v barvě jejích vlasů se svalila na zem, aby se mohla vydýchat. ,,Nedivím se, že když tohle absolvuješ každý den, chybí ti tady ve Skrýši vyžití."

Hermiona se zasmála. ,,To je jen síla zvyku."

,,Ano, stejně jako studijní plány, co sis dělala v Bradavicích. Nepochopitelné, nesplnitelné," ušklíbla se na ni kamarádka, jakmile ovšem zazněla zmínka o Bradavicích, nálada v místnosti se ponořila do smutnějších vod.

,,Neville, dobrý?" zeptala se Hermiona, neboť Nevillovi to šlo zatím ze všech nejméně. Přesto musela ocenit jeho snahu.

Za Nevilla odpověděla Lenka: ,,Je v pořádku, jen se potřebuje napít vody." Usmála se na ni svým typickým úsměvem, s laskavýma očima, v nichž by člověk mohl spatřit další magickou říši, a pomohla příteli na nohy.

,,Hermiono, proč zrovna lezení po střechách?" ozvalo se někde z rohu místnosti a ona se setkala s Georgovým pohledem.

Protože to byla skrytá výzva v její duši. Protože jí to umožnilo vidět věci, které se ostatním nenaskytnou, neboť jim svět uniká před očima a oni se nedokáží na moment zastavit a pochopit, že celý svět mají na dlani a mohou být vděční, že mohou takové věci prožít. Protože pochopila, že maličkosti tvoří celek. Její výlety jí dopomohly pochopit, kým je a co od života chce. Dokázala na chvíli zapomenout na veškerý smutek, který zavládl svět kouzelníků. Dokázala najít světlo v nekonečné tmě.

,,Protože nadhled ti dává sílu," odvětila jednoduše, ale za těmito slovy se skrývalo několik tisíc dalších.

Až když jako poslední opouštěla tělocvičnu, došlo jí, že si v prázdném rohu stále představovala místo, kde by mohl stát Harry a být tady spolu s nimi.

___

V Malfoy Manoru panoval klid. Domácí skřítci usilovně pracovali na svých určených pozicích, obyvatelé domu se rozprchli do svých pokojů a v každé společenské místnosti by byl slyšet dopad špendlíku na mramorovou podlahu. Takto tomu bylo úplně každé obyčejné odpoledne, kdy se nekonala žádná ze schůzí přívrženců pána Zla. Dříve se zde scházely významné kouzelnické rody, pořádaly se občasné večírky a pořadatelkou bývala Narcissa, jež si chtěla ve společnosti udržet místo, přestože jí v tom manžel a sestra vůbec nepomáhaly. Naopak jejich rodinu svými činy pošpinili takovými činy, které se nedaly vrátit zpátky.