Část 4 - Ten den

2.1K 57 4
                                    

Ráno mě probraly sluneční paprsky, které mi svítily do mého pokoje. Můj pokoj byl takový jiný. Byl čistý a to není moc zvykem. Asi je to tím, že odjíždím na tak dlouho pryč. Bude mi chybět má postel.
Vyskočila jsem z postele běžela do koupelny si vyčistit zuby, umýt obličej a dát si aspoň řasenku, moje pleť je pěkná, takže moc make-up a takový věci nepoužívám, ale sebou jsem si je pro jistotu vzala. Pak jsem šla dolů do kuchyně v pyžamu, abych náhodou nezašpinila tu teplákovou soupravu. Na snídani jsme měli s Filipem volský oko s toustem a zeleninou a k tomu jsem si ještě dala kávu abych po cestě neusnula. Po snídani jsem se šla převléct a brácha mi mezitím snesl kufr s taškou ze schodů. Tenhle outfit jsem měla na sobě.

Mikinu jsem si nakonec dala do batohu, protože bylo teplo

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Mikinu jsem si nakonec dala do batohu, protože bylo teplo.
A bylo to nastala ta chvíle loučení s rodiči.
,,Budete mi moc chybět," obejmula jsem je.
,, Ty nám taky, dávej na sebe pozor," řekla mamka.
,,A ty Filipe ji hlídej!" pohrozila mu se zdviženým prstem.
,, Kdyby cokoli tak mi zavolej nebo napiš.Měj se zlatíčko moje," dodala ještě.
,,Budu se snažit volat, když budu mít čas a budu dávat fotky na Instagram tak tam uvidíte všechno. Mějte se."
Ještě naposledy jsem je objala a šla do taxíku. A pak jim ještě zamávala.Budou mi tolik chybět.
,, Tak jedeme, těšíš se ?"zeptal se mě Filip.
,,Moc se těším." odpověděla jsem mu tak radostně, už jsem se nemohla dočkat až všechny poznám.

Po půl hodině jsme konečně dorazili na letiště.
Vyndali jsme si věci z kufru a šli za ostatními.
Došli jsme do velké haly, kde už všichni stáli a civěli na mě.
Rozhlížela jsem se po té velké hale s krásnými lustry.
A bum někdo do mě vrazil. Spadla jsem na zem. Byl to kluk asi dvě hlavy vyšší. Podal mi ruku a zvedl mě.
,, Promiň, kočko nevšiml jsem si tě," řekl ten kluk
Tenhle kluk měl světle hnědé trochu kudrnaté vlasy, které byly sexy rozcuchané. Ruky měl krásně svalnaté, ale ty krásný hnědý pronikavý oči ty byly božské. A jeho hlas byl ještě hezčí.
,,Není ti nic?"dořekl ještě.
,,Ne nic mi není," řekla jsem mu.
,,Promiň musím jít," řekl a utíkal k trenérovi.
,,Omlouvám se pane trenére musel jsem si odskočit na záchod."
,,Dobře, tak jsme tu všichni?Chtěl bych vám někoho představit," podíval se na mě a chytl mě kolem krku.
Ten trenér mohl mít tak čtyřicet a byl to celkem sympatický chlapík. Hned vedle něho stáli ještě další dva trenéři, kteří mohli mít tak třicet. Taky byli sympatičtí.
,,Tohle je Nikol je to Filipova sestra letos s námi pojede na turné. Jede jako moje pravá ruka a vaše velká fanynka, takže doufám, že si na ni zvyknete."
Jen jsem se usmívala a raději mlčela všichni ti kluci na mě hleděli jak na obrázek. Všechny ty kluky jsem si projela očima. Nebudu kecat všichni ti kluci byli moc hezcí. Doufám, že si s nimi budu rozumět.
,,Seznámit se s ní můžete potom, teď už musíme jít," dodal.
Otočil se ke mě a řekl mi.
,,Jsem rád, že jedeš s námi, doufám že si s kluky budeš rozumět a bude se ti to líbit. Slyšel jsem o tobě samé dobré zprávy tak snad bude všechno v pořádku ."
,,Já taky doufám trenére," řekla jsem s úsměvem.
,, A říkej mi Ben, trenére mi můžou říkat jen kluci, ale někdy mi taky říkají Bene. Chci, aby jsme všichni byli velká rodina." poklepal mi po rameni a odešel.
Pak jsem se seznámila s těmi dalšími dvěma trenéry.
Jeden se jmenuje Petr a druhý Dominik. Oba dva to jsou milý chlapíci s těmi si budu určitě rozumět.
Pak za mnou přišel Filip. A pomalu jsme šli za ostatními.
,,Tak co trenéři, jsou super ne ?"
,,Jo jsou super."
,,Hele, kdo je ten kluk, co do mě vrazil ?"nevím proč jsem se ho na to zeptala, když to pak můžu zjistit sama, ale ten kluk mě zaujal.
,,Jo ten, to je Matteo, je kapitán družstva."
,,Má holku?" bože proč se ho na to ptám, připadám si trapně.
,, Ne, ten se soustředí hlavně na svoji kariéru ve fotbale, tomu jsou holky úplně ukradený. Má holku tak maximálně na jednu noc. Je milí a vtipný, ale někdy umí být i pěkně drsný."
,,Aha a ten kluk se kterým jsi se bavil?" toho kluka jsem si všimla hned, jak se podíval na mě a na Filipa a řekl ,, Týjo kámo ty máš tak pěknou sestru."
Byl sympatický měl tmavě modrý oči a blonďatý vlasy. A byl vysoký jako můj brácha takže o dvě hlavy .
,,To byl Jake, to je asi můj nejlepší kámoš z týmu je občas trochu padlý na hlavu, ale jinak je fakt super."
,,Aha, já doufám, že mě kluci vezmou mezi sebe jo a na ten trénink jdu s tebou, trenér mi to říkal ať jdu."
No sice mi nic takovýho neříkal, ale to se nemusí nikdo dozvědět. Já chci vidět toho kluk,  co do mě vrazil.     

Tak a je tu další díl, tenhle je o něco delší tak snad nevadí. ❤️
Líbí se vám zatím příběh ?

Já & ten jeden fotbalista Kde žijí příběhy. Začni objevovat