Úžasná chvíle

113 8 7
                                    

Vzbudila jsem se u Itachiho v pokoji, rozhlédla se po místnosti a nic, nebyl tam. Líně jsem si promnula oči, vstala, oblékla se a šla si udělat snídani. Přišla jsem do kuchyně a............ Co to?Stál tam Itachi v zástěře akatsuki a v ruce držel pokličkou, vařil volská oka "Itachi co to má......?" na stůl položil talíř z jídlem načež na tebe kouknu, pořád jsi na něj udiveně zírala. Povzdechl si, chytil tě za ruku, přitáhl ke stolu a posadil na židly. Tvůj víraz se nijak nezměnil, pořád jsi na něj koukala udiveným pohledem "Jez....." pobídl tě, začala jíst. Po chvíli se k tobě přidal, mlčky jste papaly snídani "Arigato" řekla jsi když si dojedla, vydal ze sebe zvuk "Hm......" ve vašem jazyce to bylo něco jako "oke" nebo "není zač". Ani se na tebe nepodíval, jen odpovídal, choval se nějak........
.........nějak...........nějak divně, to mu nebylo podobné "Co se děje?" zeptala ses po chvílích přemýšlení "Co? Nic se neděje, co by se mělo dít?" jeho odpověď ti to ujasnila něco se děje a ty nevíš co, nesnášela jsi a pořád nesnášíš ten pocit nevědomosti. Zkoušela ses poptat ostatních ale oni si prý ničeho divného nevšimli ale přecejen se ti někdo zdál podezřelí a konkrétně Kisame, i na něm bylo vidět že něco ví, jen ti to nechce nebo nemůžeříct. Byli z to Itachim dobří přátelé takže něco co nevíš bude určitě vědět právě Kisame
"Hoshigaki Kisame!" rozraila jsi dveře do jeho pokoje "Co se děje?" řekl pobaveně "Co je z Itachim?!" zamyslel se "Z Itachim?" zopakoval po tobě
"Jóó z Itachim!" teď už ses naštvala, nesnášíš když z tebe někdo dělá blázna "Nevím....." pohodil rameny "Dobře teď mě poslouchej!" rozkázala jsi "Itachi se poslední dobou chová hrozně divně, nevím co s ním je a bojím se o něj." dořekla jsi "Kdybych ti mohl pomoct tak bych to udělal to doufám víš ale teď ti vážně pomoct nemůžu." povzdechla sis "Chápu..." řekla jsi a šla směrem ke dveřím "Počkej!" vtáhl tě zpět do centra pojoke "Kdybych sis chtěla promluvit, jsem tu pro tebe." mírně ses pousmála "To je od tebe hezké, arigato." vyšla jsi z pokoje, už si to vzdala. Nechtěla sis kazit den zjišťováním něčeho co nikdo neví nebo co ti nikdo nechce říct. Přišla jsi do svého pokoje, pustila sis anime a začala jsi jíst brambůrky poslední pomoci, zkoukla jsi asi dvacet dílů Boruta. Chtěla sis pustit další jenže ti někdo zaklepal na dveře "Dále!" pustila jsi ji/ho dovnitř. Dveře se otevřely a v nich stál Itachi "Scháněla jsi mě?" zeptal se když zavíral dveře "N-ne proč bych tě měla shánět?" podíval se na tebe stylem: Myslíš to vážně? "Ne? Kisame říkal něco jiného......." v tu chvíli sis uvědomila že ses vlastně ptala celého Akatsuki jestli nevědí co se děje z Itachim "Ten zasranej zmetek! Já ho zabiju!!! Kde je? Řekni mi kde je ten idiot!" Itachi na tebe udiveně koukal "Co se děje (t/j)?" přišel blíž "Víš já....... Jak ses choval tak divně tak já...... já myslela že tě něco trápí a......" v tu chvíli tě políbil "I-Itachi já........" pousmál se "Ty ses o mě bála?" zeptal se vlídným tónem "E-ehm možná.....?" pokrčila jsi rameny "Vážně? (t/j), lítala jsi po celém úkrytu Akatsuki aby ses dozvěděla co mi je. A pak, když jsme se z Kisamem vrátili z mise, vyptávala ses ho jestli neví co mi je.......... ty jsi vážně praštěná!" tohle ti říkal často, hm......... možná proto že jsi často dělala kraviny, které by udělal jen praštěný nebo šílený člověk ale Itachi to vždycky myslel v dobrém slova smyslu "Chceš vědět proč jsem se choval jak bys řekla ty "nějak divně"?"
" Hm......" kývla jsi na znak souhlasu
"Protože tohle....." řekl a pohladil tě po tváři na čež tě políbil. Byla jsi v šoku proto jsi to přez moment neopětovala, když ses vzpamatovala, polibek jsi mu opětovala "J-jak to souvisí s tvím chováním?" zeptala ses udiveně "Protože jsem s tebou chtěl........ nóó však víš." á...... v tu ránu ti to došlo. Itachi se z tebou chtěl zblížit v trochu jiném stylu/smyslu než doposud, city jste k sobě měli už od dětství a teď......? Teď, když už jste dospělí máte i jiné potřeby [(XD)+(😏)+(my dirty mind)]. "E-em vím o co jde ale...... n-nevím jestli jsem na to připravená, chápeš?" povzdechla sis "Tak to zjistíme, společně......" kývla jsi mu na souhlas, začal tě líbat. Spolupráce je jedna z věcí která vám určitě nechyběla, byli jste dobrý tým ve všem, co jste dělali a tohle nebyla vijímka. Itachi sjel polibky na tvůj krk přičemž ti na něm udělal pár červených fleků s krku pak sjel do tvého vístřihu. Takhle to ještě chvíli pokračovalo dokud jste se nepřesunuly na poslet. Tam to šlo rychle, chvíli jste se líbaly a pak, pak tě začal svlékat. Ani jsi nemrkla a byla jsi jen ve spodním prádle "To není fér!" křikla jsi a začala jsi opakovat to co dělal on. Nejprve jsi mu svlékla plášť a aby jsi nezůstala pozadu začala jsi ho líbat na krku. Chytil tě za pas a přitáhl k sobě a i když to byl jen začátek, tak jste si to oba náramně užívali. Po chvíli tvého líbání to už nezvládl, už na tebe nemohl déle čekat. Svlékla jsi mu tričko i kalhoty, byli jste oba jen ve spodním prádle. Itachi sjel rukou po tvém těle "Připravená?" zeptal se po chvíli, souhlasně jsi kývla. Svlékl ti dolní část spodního prádla, měla jsi ruce kolem jeho krku a když do tebe vstoupil tak to hrozně bolelo. Vyjekla jsi co nejtišeji to šlo, nechtěla jsi aby to někdo z Akatsuki uslyšel a obzvláště Hidan. Uchiha ti dal chvilku na to, aby sis na tento pocit zvykla a když se tvé tělo přizpůsobilo, potvrdila jsi mu, že může začít. Po pokoji se rozléhalo tvé vzdychání, Itachi začal pomalu a pak postupně zrychloval a zrychloval. Vyjela jsi bolestí, Itachi na chvíli přestal.......... Pohladil tě po hlavě "Pomaleji?" zeptal se starostlivě, opět jsi kývla a on začal. Z každým narázem to bolelo čím dál míň, zvykla sis na ten pocit a zároveň ti to začínalo být příjemné "Ahh......... Itachi!" ječela jsi, bála ses že to někdo uslyší a tak jak jsem říkala obzvláště Hidan a víte co by bylo ještě horší? Kdyby to uslyšel Pain, kterému ses zalíbila od prvního dne, co jsi v Akatsuki. Itachi zrychlil a to byl důvod kvůli kterému jsi začala ječet ještě hlasitěji a hlasitěji až sis přestala dávat pozor. Vzdychala jsi nahlas, měla jsi někde to zda to někdo uslyší či ne teď bylo důležité to jak jsi danou činnost užíváte. Po delší době začal vzdychat i Itachi, nedalo se říct, že by se mu to nelíbilo ale stejně jako ty......... nechtěl aby o tom někdo věděl. I když při tom vašem vzdychání si toho fakt nešlo nevšimnout "Já-já už......... už budu!" křikla jsi když jsi ve svém nitru ucítila napětí "J-já taky....." přidal se ke tvému oznámení "A-ahh I-itachi já..... já už.. ahhh!" vydala jsi ze sebe svůj poslední výkřik pak jste se oba svalily na postel "T-tak co?" zeptal se Itachi po chvíli rozdýchávání toho, co se tu před chvílí stalo "To..... to byla úžasná chvíle!" taktéž jsi to musela rozdýchat "Heh souhlasím, byla jsi úžasná!" řekl když tě objal ramenem "Já? Já ležela a vzdychala, ty jsi jel jako šílený. A vidíš...... kdo je praštěný teď?" zasmála ses a uvelebyla, byla jsi po tom všem dost unavená "Pořád ty......" "No dovól?" tentokrát se pro změnu zasmál Itachi "Odpočiň si, vidím že unavená." koutem oka na tebe koukal "Vážně mě znáš až moc dobře!" smáli jste se oba, oba jste se uvelebyli a ty ses pak odvalila na levý bok "Ty vole tady je ale zim........." chtěla jsi něco říct jenže tě v tom momentu přikryl dekou "Čteš mi myšlenky?" nemohla jsi uvěřit tomu že by znal líp než vlastní rodiče "Přesně tak!" ~já to tušila! "Dobrouuu noc.................💖" řekla jsi vysmátá "Dobrou zlato!"
~Awww to je milé, bylo poslední co sis pomyslela a jakože jste byly unavení usmuly jste jako miminka........

Ohayo mina, tak jak jsem slíbila dnes je to část pro trošku starší publikum............. Doufám že se vám líbila a doporučuju i přečtení si mého dalšího příběhu Sasuke x his sister "Skřížené cesty" tam je toho hodně. Vlastně celý příběh o Sasukeho sestře je divný/zvrhlý a BTW vyšla tam nová část
"Boj - Přátelství či Nenávist" proto vám čtení doporučuji ještě víc....... Mějte se krásně, sayonara! 💖

Itachi X Reader cz 💖Kde žijí příběhy. Začni objevovat