Freya

15. Pronásledovatel

Pohled Freyi

Vůbec jsem netušila, kolik času jsem už na slavnosti strávila. Zdálo se mi, že jsem tu sotva hodinu. Čas vůbec neutíkal. Ale to mohla být pouhá má domněnka.

A ještě k tomu jsem vůbec neměla ponětí, kolik jsem toho kčertu vypila.  Nejdřív jsem ohrnovala nad zelenohnědou kapalinou nos, ale poté jsem se nechala přesvědčit a trochu upila. Tak moc mi to zachutnalo, že to rozhodně nemohl být můj poslední drink. Jejich jídlo a pití bylo prostě božské. Byla by škoda ho vyhodit.

Tomu nápoji říkávali Wõye. Podivný název a přesto jsem si ho kupodivu zapamatovala. Tak musela jsem vědět, co piju, že jo. Příchuť připomínala pivo, snad mléko a bylinky. Nejdřív to byla pro mě podivná kombinace, ale přesto jsem tomu během pár minut přišla na chuť a nedokázala si představit jiný nápoj než tento.

Pila jsem Wõye a ujídala potají zákusky Kräxe. Dokonce ani Isaiah si toho nevšiml. Ha! Měla jsem najednou natolik dobrou náladu a neustále se něčemu smála. Ani sama doteď nevím čemu. Stihla jsem na to mezitím zapomenout. Nápoj mi lezl jednoduše na mozek.

,,Čau!"zaslechla jsem mně moc dobře známý hlas a zamračila jsem se, když se mi vybavil jeho vlastník.

,,Faki!"oplatil jí stejné nadšení Isaiah a objal ji. Zatnula jsem ruce v pěst.

Proč mi to najednou tolik vadilo? Vždyť byli přátelé. Sakra, já jsem žárlila? Můj mozek musel být úplně vygumovaný.

,,Co vy dva tady?"zeptala se Faki pobaveně, ale otázka byla spíše směřovaná Isaiahovi než mně.

,,Oslavujeme,"pokrčil rameny Isaiah a v očích mu pobaveně zajiskřilo.

,,A to beze mě?"zatvářila se Fakima dotčeně a založila si ruce na prsou. Oči jí nepřestávaly pobavením zářit. Hrála dál své hry. A on je hrál s ní.

,,,To bychom si samozřejmě nedovolili,"obhájil nás Isaiah a já nasadila nucený úsměv, když se na mě Fakima podívala. Ten samý mi se vším všudy oplatila. Aby dala najevo, jak moc mě nesnáší.

,,To je dobře, protože bych se ráda připojila k vám, tedy, jestli to nikomu z vás nevadí samozřejmě,"pronesla sladce a provokativně na mě mrkla. Oba mlčeli a mně došlo, že ta otázka byla směřovaná mně.

,,Jasně, že nevadí. Proč by nám to mělo jako vadit?"usmála jsem se na ni falešně a upila ze džbánu s Wõeyem. Abych se aspoň trochu uklidnila. Dobrá nálada vymizela jejím příchodem. Potřebovala jsem se jí znovu nabýt. Na tom přece nebylo nic špatného.

,,To jsem ráda. Aspoň se více poznáme, Freyo,"zavrněla a mě z tónu, s jakým řekla mé jméno, zamrazilo. To nebylo dobré znamení. Napjatě jsem se na ni usmála. Isaiah jako by vycítil nepokoje mezi námi a snažil se proto rychle konverzaci převést jiným směrem.

,,A co Reuben? Jak se mu daří?"optal se nenuceně a usmál se. Oddechla jsem si a zářivě se na Isaiaha usmála. Právě mě zachránil od nepříjemného rozhovoru. Úsměv mi oplatil.

Fakima mu se stejnou nenuceností odpověděla. A chvíli se vedla konverzace pouze mezi nimi dvěma až jsem si připadala jako páté kolo u vozu. Napůl uchem jsem je poslouchala a napůl byla v jiném světě. Než jsem se nadála, džbán s Wõeyem byl do dna vypitý. Stalo se to nejhorší, co se jen stát mohlo. Jak teď mám přežít tuhle konverzaci?! Skoro jsem nahlas fňukla.

,,Isaiahi,"oslovila jsem ho tiše a ihned mi věnoval pozornost. Svraštil obočí a kývl hlavou, abych mu řekla, co se děje. Fakima jakmile postřehla, že ji nikdo nevnímá, pohlédla tázavě a zároveň pobaveně na nás.