Začalo To Famfrpálem [Drarry] ✓

4 -Probuzení

  Je tak hezký když spí. Nad čím to zase přemýšlíš okřiknul se v duchu Harry. Tak proč si sem přišel dotíral hlásek. Harry tam jen stál a pozoroval bledého blonďáka. Jsem divný pomyslel si. to jsi ozval se znova hlas.

     Dny ubíhaly a pro Harryho už byla skoro rutina chodit v noci za Dracem. Nikdo z Nebelvíru si toho zatím naštěstí nevšiml. Ale Draco nevypadal že by se chtěl probudit. Ubíhaly dny, týden, dva týdny už to byly tři týdny co se Draco neprobudil. Dneska se tam Harry vydal zase. Cesta mu trvala jenom chviličku jelikož už ji měl natrénovanou a během chvilky byl tam.

     Zase tam ležel úplně v klidu. Harry tam tak chvíli seděl a už si říkal že odejde když v tom se začal Malfoy vrtět a sténat. Asi noční můra pomyslel si Harry. ,,Ne...nebez...je v...ne... bezpečí" naříkal Draco a Harry ho jako poprvé chytl za ruku. ,,Jsi v bezpečí neboj se" šeptal Harry a pohladil blonďáka po vlasech. Znovu zasténal a začal otevírat oči. Tentokrát Harry neutekl. Draco se plně probral a šedomodrýma očima se díval na Harryho. Chvíli se tam na sebe trapně dívaly. Pak jejich pohled sklouzl k chycené ruce. Harry, úplně mimo popadl plášť a zbaběle utekl. Blonďák se na něj jen zmateně koukal.

     Harry vběhl do první prázdné třídy kterou našel a tam se svalil na zem a zhluboka dýchal. Co. To. Bylo. Proč jsem utekl. Neměl jsem to dělat. Pomalu se zvedl a celý rozklepaný došel do Nebelvírské věže. Tam se svalil na postel a usnul neklidným spánkem.

     Ráno se probudil velice brzy tak sešel do společenské místnosti s úmyslem učit se. To mu však nevyšlo. Každou chvíli se přistihl že přemýšlí nad Dracem. Jeho krásné světlounce modrošedé oči. Jak se na něj dívaly tázavým pohledem. Ne! Nemůžeš takhle myslet! On to ale nedokázal. Pomalu se začaly trousit ostatní žáci mezi nimi i Ron a Hermiona.
,, Dobré ráno Harry" pozdravila Hermiona ,,dneska se jde do Prasinek pamatuješ?" ,,Jo jo pamatuju" řekl Harry nepravdivě protože měl plnou hlavu Malfoye. Společně sešli na snídani a potom vyrazily do vesničky.

       Byl konec řijna a tomu nasvědčovalo i počasí. Všude už začalo padat různobarevné listí, mírně foukalo a obloha byla mírně zatažená. Ron a Hermiona si mezi sebou pořád něco říkaly, Harry je ale neposlouchal. Shodli se na tom že zajdou ke třem košťatům a dají si máslový ležák. Za chvíli byly tam. Sedli si ke stolu a Hermiona šla objednat. Za chvíli už jim madam Rossmeta donesla jejich pití a oni začali pomalu upíjet. Harryho to nebavilo chtěl zpátky na hrad tak se vymluvil ,, nějak mě bolí hlava asi si půjdu lehnout" ,,ale Harry vážně?" Zeptala se Hermiona ,,jo nějak mi není dobře. Víte co udělejte si s Ronem hezký den" řekl a odešel. Cesta zpátky mu ubíhala rychle. Nevěděl přesný důvod proč chce jít zpátky. Došel do Nebelvírské věže a převlékl se. Nechtěl být v ložnici ale ve společenské místnosti byly prváci a druháci kteří se hlasitě bavily. Rozhodl se pro knihovnu, vzal nějaké učebnice a šel.

      Vůbec ale nečekal na koho narazí. Šel po chodbě a díval se do země když v tom se z někým srazil. Učebnice mu vyletěly z ruky a spadly na zem. Harry zvedl hlavu a chtěl se omluvit. Koho ale viděl ho překvapilo. Draco.
,,Pro...promiň" řekl blonďák a začal sbírat věci ze země. Harry čekal cokoliv kromě tohohle. Čekal že se mu začne posmívat. Nebo prostě odejde. Zaraženě se díval na Malfoye který mu začal podávat všechny jeho věci. Harry je vzal a pořád nic neříkal. Jeho mozek se prostě vypl. Dracův vyplašený výraz nahradil plachý úsměv při pohledu na ochromeného Harryho hned ale zmizel a Draco odešel. Harry se vzpamatoval. Doběhl za Dracem a řekl ,,děkuju za... Za ty věci... Díky " chvíli bylo trapné ticho a pak promluvil Malfoy ,,díky že si za mnou chodil v noci." Potom se otočil a odešel. Teď už za ním Harry nešel. Sám se otočil a došel do knihovny.

      Svalil se na židli a na tváři se mu objevil úsměv. Pro Merlina tak hezké oči. A ten jeho úsměv. Úžasný. Brzo však tyto myšlenky nahradily jiné proč se mu Malfoy nevysmál? Proč mu pomohl. Dokonce mu poděkoval. Bylo to k nevíře. S takovými myšlenkami Harry dokončil všechny úkoly co měl mít a vyrazil na oběd. Rychle ho zhltl a znova došel do knihovny.

     Chtěl zjistit něco o tom tvorovi. Začal prolistovávat knihy s magickými zvířaty. Pak prolistoval několik knih o mozkomorech ale nic. Jediná zmínka o tom co hledal. Nespokojený že nic nenašel došel do společenské místnosti kde si sedl na své oblíbené křeslo blízko krbu a myšlenky se mu ubíraly různými směry. Za chvíli došel Ron.
,,Ahoj." Pozdravil Harry
,,Ahoj" řekl Ron a svalil se na křeslo se zasněným výrazem
,,Máš tady rtěnku" řekl s úsměvem Harry a ukázal si na krk
Ron se rychle otřel a začervenal se. ,,Kde je vůbec Hermiona." Zeptal se Harry. ,,Říkala že za chvíli přijde?" ,,Neměly bychom se kouknout kde je?" Navrhl Harry ,, mužem" odpověděl Ron. Ještě ani nedošly k východu a objevila se před nimi profesorka McGonagallová.
,,A tady jste pojďte se mnou prosím" řekla a vyšla ze dveří.
,, Co se děje paní profesorko?" zeptal se Harry.
,,Paní Grangerová byla nalezena omráčená na chodbě před velkou síni. Nevíte náhodou co se stalo?"
Harry se vylekal ,,nevíme. Je v pořádku?"
,, Leží na ošetřovně, běžte se za ní kouknout"

    Harry byl znova na ošetřovně tentokrát ale kvůli někomu jinému. Přišli k Hermioně každý z jedné strany a byli úplně ticho. To prolomil až Ron ,,co se jí mohlo stát?" ,, To fakt nevím"
Harrymu to připomnělo druhý ročník kdy Hermiona ležela zkamenělá na lůžku. Namátkou ji chytl za ruku. Nic. Co jsem si myslel? Jeho pozornost ale upoutala mírně nadzvedlá kapsa. Nenápadně do ní šáhl a vytáhl nějaký papír. Strčil si ho do kapsy a řekl ,, měly bychom jít. Až se probudí tak nám řekne co se stalo" Bledý Ron přikývl, zvedli se a odešli.

     Chvíli tak seděli v křesle a dívali se potichu do ohně. Harry celou dobu cítil neviditelnou tíhu papíru který měl v kapse. ,,Nejdeme spát." Navrhl Harry. ,,Asi jo" převlékli se do pyžama a vlezli si do postele. Harry kolem sebe zatáhl závěsy a vytáhl papírek z hábitu. Pomalu ho rozevřel a to co tam viděl ho úplně vyděsilo. Byl tam ten tvor. Nakreslený v absolutně reálné podobě. Černý mozkomor s obrovskými křídly. A pod tím napsaná dvě slova "jsi mrtvý"