𝐇𝐨𝐯𝐞𝐫𝐟𝐥𝐲 |𝐀𝐧𝐭-𝐦𝐚𝐧 𝐅𝐅|𝐂𝐙|✓

Prolog✓

⋘ ──── ∗ ⋅◈⋅ ∗ ──── ⋙

⸻1987⸻

„Stále myslím na tu noc, kdy jsme tě museli s matkou opustit."

Jeden večer v domě Pymů se Janet a Hank Pym připravovali odejít z domu na misi. Avšak si neuvědomili, že jejich dcera je stále vzhůru. Sedmiletá Hope vyšla ze svého pokoje na chodbu, kde slyšela hlasy svých rodičů a Rose.
„Mami?" zavolala Hope na svou matku zmateně. Všichni dospělí se na ni podívali. Hank odložil zavazadla ke schodům. „Ah beruško," pronesla Janet, přistoupila ke své dceři a klekla si k ní. „S tatínkem musíme nečekaně odjet pryč, takže pár dní tě tady bude hlídat Rose." pověděla Janet, která si mezitím hrála s vlasy Hope. „Ne, nechci, abyste odjeli." nesouhlasila dívka. „Ach bude to děsná nuda. Už se vidím, jak mi padaj víka." začala Janet hrát unavenou. Hope se začala smát. Hank mezitím přišel ke svým holkám „Pápá zlatíčko, vrátíme se brzy." loučil se Hank a políbil Hope na čelo. „Janet musíme jet." informoval svou ženu a poplácal ji na rameni. Janet, která stále hrála spící, sebou schválně najednou trhla a ona a její dcera se začaly smát.

„Kéž bychom mohli ty kufry položit a uložit tě zpátky do postýlky. Ale v sázce bylo příliš mnoho životů."

Janet a Hank se dostali k raketě. „Pane bože. Už tu raketu odpálili!" řekl Hank poplašeně, když se raketa začala hýbat. „Musíme ji zneškodnit. Rychle!" řekla Janet a oba dva mířili za vystřelenou raketou.

„Střelu šlo vyřadit jedině zevnitř. Ale měla příliš silné plátování. Dovnitř se dalo dostat jen prostorem mezi molekulami."

Hank a Janet se snažili laserem dostat skrz plátování, avšak nešlo to. „Nemůžu se dostat skrz. Hanku!"

„Oba jsme věděli, že po takovém zmenšení, už nebude cesty zpět. Měl jsem to udělat já, ale rozbil se mi regulátor. Tvé matce fungoval."

Hank se snažil zmenšit, ale nedařilo se mu. Z regulátoru mu začaly lítat jiskry. Janet se najednou vzdálila a začala lítat „Vyřiď Hope, že ji mám ráda." řekla svému manželovi, naposled se na něj podívala a otočila svým regulátorem a zmenšila se.

„A tak ho přetížila."

„Janet ne!" křičel Hank.

„Stala se subatomarní a bombu deaktivovala. Ten den tvoje matka zachránila tisíce životů. S vědomím, že zůstane v říši kvant. Samotná. Vystrašená. Navždy ztracená."

Malá Hope si hrála ve svém pokoji s panenkami. Do jejího pokoje vešel její otec se smutným obličejem, Hope se na něho podívala. Oba dva chvíli mlčeli a Hope pak začala brečet.

„Říct ti, že už se domu nevrátí. Byla pro mě ta nejtěžší věc na světě. Ale pak se objevil Scott. Tedy lépe řečeno vloupal se nám do domu. A když vstoupil do říše kvant a vrátil se. Všechno se změnilo. Začal jsem si říkat, mohla by být Janet stále naživu?" Starší Hope se podívala na svého otce. Hank se postavil ze židle a šel ke stolu. Hope šla za ním. „A tak jsem oprášil pár starých plánů." Hank rozložil na stůl plán s kvantovým tunelem. „Co tím chceš říct?" zeptala se svého otce Hope „Myslím si, že je možné, dostat ji zpět." Hope se podívala na svého otce a pak zpět na plánek.

⋘ ──── ∗ ⋅◈⋅ ∗ ──── ⋙