Part 4

32 5 20
                                    

Seděl jsem ve svém pokoji a balil si na tréninkový kemp. Už se nemůžu dočkat.

Dnes ráno, když jsem došel ke škole, se na mě senpaiové podezdřele usmívali.

Po tom, co dorazil poslední člen týmu, jsme všichni nasedli a odjeli.

Daichi nám řekl ať si sedneme na volná místa takže já skončil vedle Yamaguchiho.

Měli jsme jet několik hodin, tak jsem si vzal sluchátka. V noci jsem se špatně vyspal tak jsem ještě na chvíli zabral v autobuse.

Vzbudil mě až ten oranžovej skrček s jeho hihňáňím.

Nejdřív jsem nechápal co se děje. Koukali se na mě i všichni ostatní z týmu. Až když jsem se otočil na Yamaguchiho tak jsem to pochopil.

Yamaguchi usnul a teď byl opřený o mé rameno.

V ten moment jsem totálně zrudnul. Za chvíli se Yamaguchi probral.

Cesta trvala docela dlouho a nějak se mi povedlo usnout. Když jsem se vzbudil, byl jsem opřený o Tsukkiho rameno. Zčervenal jsem a rychle se otočil k oknu aby mi Tsukki neviděl do tváře.

Za 3 hodiny jsme dorazili na místo. Vyndali jsme si věci z autobusu a zamířili k naší ubytovně.

Potom nám Daichi oznámil rozpis pokojů.

Já byl na pokoji s Tsukkim. Podíval jsem se na ostatní ze starších ročníků. Ti se jen usmáli a vydali se k ubytovně.

Mám být s Yamaguchim?!

Měli jsme pokoj číslo 6, hned vedle krále a malíčka. Začal jsem si vybalovat věci, když jsem najednou uslyšel rozhovor z vedlejšího pokoje. Stěny byly tenké, proto přes ně bylo dost slyšet.

Přišel jsem k Shoyovi na pokoj ale už se tam bavil s druháky. Začal jsem se senpaiů vyptávat jestli o tom proč jsem s Tsukkim na pokoji něco neví a nakonec se Nishinoya-senpai přiznal kvůli tomu, že jsme se na sebe prý furt koukali.

Sice jsem byl v jiné místnosti, ale přesně jen jsem slyšel co Nishinoya říkal. Lehl jsem si na postel a zabořil si hlavu do polštáře. ,,Nejen že na něj pořád myslím ale teď s ním ještě musím být na pokoji" pomyslel jsem si.

Vrátil jsem se na pokoj ale stejně pro nás za chvíli přišel Daichi-san že už je večeře.

Po večeři jsme ještě měli krátkou poradu a pak jsme šli na pokoje.

Šel jsem se vysprchovat, vyčistil jsem si zuby a šel jsem si lehnou.

Za chvíli z koupelny vyšel Yamaguchi a taky už šel spát.

Nemohl jsem usnout když jsem s ním byl v jedné místnosti.

Najednou se z vedlejší místnosti ozvaly zvuky.

,,To ještě nešli spát?" řekl Yamaguchi, kterého ty zvuky probudili.

Já a Tsukki jsme se chystali znovu usnout ale najednou jsme uslyšeli Hinatův hlas. Z vedlejšího pokoje se začalo ozývat vzdychání.

Oba jsme se na sebe podívali se stejnými výrazi. Měli jsme oči tak vykulené že nám málem vypadly z důlků.

Takhle to nějakou dobu pokračovalo, takže mi dva jsme se vůbec nevyspali.

Ráno při snídani jsme já a Tsukki pomalu usínali, zatím co Shoyo si poskakoval po místnosti.

Král a malíček byli na tréninku plní energie zatím co já jsem měl problém s tím se vůbec postavit na nohy.



Hey hey hey, tady nám do toho začíná narážet příběh  Kagehina.
Co se asi stane dál? Snad Tsukii s Yam dostanou aspoň šanci se pořádně prospat.

TSUKKIYAMA storyWhere stories live. Discover now