That day

45. Kapitola

Skyler

Dneska je jeden z posledních dnů ve škole.
Všechno jsme odevzdali, snad i v pořádku, takže bych měla cítit úlevu. Částečně i ano, ale představa že budu zase dva měsíce pryč od tohohle života mě děsí.
Mám ráda, když můžu být s Billem, Wendy a Tomem.
Jdeme akorát na intr, Tom s Wee se od nás ale oddělili a šli spolu na louku.

"Hele, nechceš udělat ještě jednu malou zastávku?" zeptá se Bill.
Stejně nemáme co jiného na práci, a tak souhlasím.
Vezme mě za ruku a proplete si se mnou prsty.

"Kam jdeme?" zeptám se, když už jdeme asi pět minut v tichosti.

"Na jedno speciální místo." odpoví a já se na něj podívám se zdviženým obočím.
"Není to daleko." dodá s úsměvem.
Zahneme za roh a vydáme se po pěšince.
Nejspíš mám tušení kam jdeme.

***

Posadíme na schody od hrobky na hřbitově.

"Tehdy jsem byla pěkně naštvaná." podotknu, když se dívám okolo nás. Od toho dne jsem tady nebyla.

"A já byl šťastný." zamumlá Bill s lehkým úsměvem na tváři.
"První pusa." zasměje se.
Okamžitě se mi to vybaví. Tráva a líbání.

"Na hřbitově." pronesu taky se smíchem. Zní to fakt bizardně.
Bill se ke mně nahne a dá mi pusu, jenomže ho nenechám se odtáhnout a tak se začneme líbat.
Není to ale stejné jako tehdy, ale má to úplně nové kouzlo.
Ve vzduchu se vznáší nostalgie.
Rukou mu zajedu do vlasů a prsty je jemně pročísnu.
"Miluju tě." zašeptám.
Na chvilku se zastavíme. Dívá se mi do očí.
Pořád jsou stejné.
Jeho horký dech mě šimrá na tváři, naše nosy se o sebe lehce otírají a sem tam cítím jeho dolní ret na svém horním.

"Miluju tě." vydechne nakonec, než opět spojí naše ústa.

Wendy

Rozhodli jsme se s Tomem jít na louku.
Je s námi nějakým způsobem spojená.
Tady jsme se pohádali, tady jsme pili, tady mě držel za ruku, a taky jsme tady dělali jiné věci...
Rozvalíme se do trávy, Tom nám ubalí brko, a tak si spolu dáme. Není toho ale moc.
Lehneme si.
Díváme na mraky.
Držím ho u toho za ruku a on mi po kloubech přejíždí palcem.
Něco mi to silně připomíná.

"Co myslíš, že se s námi stane za nějakých, já nevím, třeba deset let?" zeptám se a Tom se hlavou otočí ke mně, aby se mi mohl dívat do očí.
Ty jeho jsou trošku zarudlé a vypadá, jako by se právě probudil.
Je to roztomilé.

"Budeme u nás doma koukat na televizi." odpoví a já se rozchechtám.
Políbím ho na rty, ale netrvá to dlouho.
Přitulím se k němu a hlavu položím na jeho hruď.
Tráva byla spíš tak na chuť, ale stejně je mi dobře.

"Na co se budeme koukat?" zeptám se a na malý moment se nechám unášet tou představou, že by nám to opravdu vydrželo tak dlouho.

"Na nějakou reality show, která bude zrovna běžet.
A ty budeš všechny ty holky pomlouvat, protože budeš žárlit. Budeš si myslet, že by se mi mohly líbit." pronese a já ho trochu praštím.

"Já nežárlím." řeknu a on se začne smát.

"Kdyby si mě nechala domluvit, tak bych pokračoval." vydechne pomalu a jeho rty se otírají o moje vlasy, kde nechá jeden malý polibek.

"A?" popoženu ho, když pořád mlčí.

"A neměla by si důvod žárlit, protože miluju tebe. A budu." dokončí nakonec myšlenku a já se na něj posadím obkročmo.
Pořád leží, ale jeho ruce si najdou cestu na moje stehna.
Nakloním se k němu a jeho pohled na pár vteřin spočine v mém výstřihu.
V téhle oblasti nejspíš nikdy nedospěje.
Nakonec se mi ale přece jenom podívá do očí.

"Miluju tě, Tommy." usmívám se na něj.
Dlaň mi položí ze zadu na krk a přitáhne si mě do polibku.
Téměř okamžitě si naše jazyky najdou cestu k sobě.
Možná že nám to opravdu vydrží, možná že to Skyler s Billem taky zvládnou.
Ale co se stane si můžeme jenom představovat, nebo o tom snít.
Život je jedna velká náhoda a já jsem vděčná, že mi do cesty připletla tohohle blázna s copánky a kytarou.
Ten den, na který čekáme možná nikdy nepřijde, ale já ho nenechám zmizet.
Budu čekat, dokud ten den nepřijde. A když budu mít štěstí, tak bude moje parta čekat po mém boku.
Všichni společně.