Skřet 5/9

29 6 2
                                    

Cb: *už třetí den u něho sedím.. Měním mu obklady a košile* ach lásko.. Jak jen ti mám pomocí? Nevím, kde to jsme. Žádný lékař tu nikde není 🥺 *když vylezu z domu ven, vidím jen černou tmu. A to každý den v jakoukoli dobu.
Dostane se odsud jenom on. Na kluzáku..
Zhluboka se najednou nadechl* 😳😳 lásko. Slyšíš mě??? 😳🥺

F: *prudce jsem dýchal*
Beehgghh..
*vykuleně jsem koukal po pokoji*

Cb: Lixí.. Lixíčku 🥺 *přitulil jsem si jeho hlavu blíž k sobě a pohladil jsem ho* nevím, co se stalo... Ale 4 dny jsi spinkal.. Nemusíš se ničeho bát. Už jsi tady.. U mě.. Tady ti přece nic nehrozí 🥺☺️

F: *pevně jsem ho obejmul*
Promiň, promiň 😭😭😭

Cb: C-co? *jemně jsem ho obejmul* za co se mi omlouváš lásko? Ty ses mi probral.. Jsi to jediné co potřebuji.  Neomlouvej se mi, když si nic ne provedl.

F: p-promiň.. já.. prohrál jsem tě, musíš se vrátit 😔

Cb: *málem se mi zastavil dech* COŽE?!

F: j-já.. hrozně se omlouvám 😔 chtěl jsem být lepší než on.....

Cb: lepší než kdo? Mě to nezajímá.. Já tě neopustím. A vůbec ne v tomhle tvém stavu. Potřebuješ péči lásko. Já nikam nejdu.

F: musíš... prohrál jsem a musím přijmout svoji prohru
*chytl jsem ho za ručičky*
S-stejně... tě jenom mučím

Cb: co?! Co to meleš ty Pitomče!!! *vlepil jsem mu facku* musíš přijmout svou prohru?! Co já?! Napadlo tě to?! Já tě miluju. Co mám bez tebe dělat?! Řekni! Co?! 😭

F: Binnie, já vím.. ale musíš to p-pochopit agghh
*chytl jsem se za hlavu*

Cb: ale.. *těžce jsem polknul a nadechl jsem se* když... Mě tu teda nechceš.. Tak já půjdu.. N-no...... Dodnes mě tedy *sklesle jsem se ho chytl kolem krku. On se postavil na kluzák* počkej.. *zašeptal jsem a začal jsem ho pomalu líbat* mmh *odlepil jsem se od něho* budeš mi moct chybět *řekl jsem se slzama v očích* Miluju tě.. *zavřel jsem oči a vzlétli jsme na kluzáku zpátky... Tam, kde mě našel. Ke kostelu.
Polozil mě na zem* vážně už musíš? *upřeně jsem na něho hleděl.
Pak jsem se k němu rozeběhl a chtěl jsem ho znovu chytit. Hmátl jsem rukou a on vzlétl* Felixi! *v poslední vteřině jsem mu urval z krku řetízek a on mi zmizel před očima* m-můj miláčku *padl jsem na kolena a řetízek jsem si natlacil k srdci* achjo ty chlapi *dusivě jsem plakal*

F: *ležel jsem na posteli, kde byl před tím on a čichal jsem jeho vůni. Jako by s ním byl svět úplně jiný.. neměl jsem v sobě asi kousek zlosti
-začala mi téct z očí voda-*
C-co
*utíral jsem si to ale ono to teklo víc a víc. Uvědomoval jsem si.... že jsem asi objevil lásku*

𝓡𝓪𝓷𝓭𝓸𝓶 𝓢𝓽𝓸𝓻𝓲𝓮𝓼 𝓣𝔀𝓸Kde žijí příběhy. Začni objevovat