I HAVE NEVER BEEN | (TodoDeku) CZ✔

17.

,,Říkám ti mluv!" řvala.

,,No dobře, udělal jsem to protože jsem se nemohl udržet! Vidíš tu rozkošnou tvář? Už na mě neřvi." křičel na ni zatímco já jsem se na něho díval dost vyjeveně a s otevřenou pusou.

,,Shoto p-" ihned jsem Fuyumi skočil do řeči.

,,To myslíš vážně?" zeptal jsem se nechápavě a zvýšil u toho hlas. Chytil jsem ho za rameno. Vypadal lehce zaraženě.

,,Pořádně si rozmysli svou odpověď." pomalu jsem začal zesilovat stisk mé ruky na jeho rameně.

,,M-"

,,Neříkal jsi náhodou jak odporný jsem? Jak se ti hnusím?" zamračil jsem se.

,,A teď tu říkáš tohle?" pustil jsem ho, rozmáchl se a vlepil mu pořádnou facku.

,,Víš co si o tom teď všem myslím?" zeptal jsem se podrážděně.

,,Že už ti nemůžu věřit ani slovo!" začal jsem slzet. Už mi docházely nervy... i energie na cokoliv. Sesunul jsem se na kolena. Zavřel jsem oči a padl na bok.

,,Pane bože Midoriyo." ihned jsem si za ním klekl. Tohle je moje vina... co mě to vlastně popadlo? Proč jsem to řekl? Je pravda že má pěknou tvář... ale proč to ze mě tak vypadlo?

,,Vidíš co mu děláš chudákovi?!" seřvala mě Fuyumi šeptem a také si k němu klekla.

,,Co mu dělám?" zeptal jsem se spíš tak do větru.

,,Vždycky jseš až moc upřímnej... proč se pro jednou prostě nemůžeš udržet a neříct nic nevhodného?" vyčítala mi naštvaně.

,,HUH?! To chceš jako abych mu lhal?!" řekl jsem znovu naštvaně, jestli je něco co Midoriya nesnáší tak to jsou lži. A nejspíš i já...

,,Prosimtě odnes ho ke mě do postele nebo bude celý polámaný." povzdechla si Fuyumi a já se rozhodl pro jednou s ní souhlasit. Když jsem ho však chtěl vzít, uchopil mou ruku.

,,Nech... mě ležet." pronesl potichu a lehce pootevřel oči. To je nějaký ninja nebo co?!

,,Můžeš ležet na posteli..." pustil mi ruku ve chvíli kdy jsem ji od něj stáhl.

,,Ne to je dobrý." řekl a zase zavřel oči. Lehce se zavrtěl aby se na boku lépe uvelebil a začal pravidelně oddychovat. Pouze jsem si povzdechl a znovu se pokusil ho vzít do náruče. Ve chvíli kdy jsem se ho dotkl se však ihned převalil na záda. Zamračil se na mě a povzdechl si.

,,Něco jsem řekl." zpražil mě pohledem.

,,A já tě samozřejmě dobře slyšel." usmál jsem se.

,,Ale jsem hrozně tvrdohlavý." pokusil jsem se ho vzít znovu, to už se však ohnal. Uchechtl jsem se a využil toho že leží na zádech. Přiskočil jsem mezi jeho rozkročené nohy a sehnul se až k jeho obličeji.

,,C-Co to děláš?" zeptal se nervózně.

,,Snažím se tě dostat do postele přeci." uchechtl se a někde za ním zaznělo jakoby plesknutí. On přiložil své čelo na to mé, ruce přiložil na mé záda a opatrně mě zvedl. Když se společně se mnou zvedl na nohy lehce jsem začal sjíždět, tak dál jednu z rukou na moje pozadí nebo teoreticky spíš na svoje.