-2-

10 3 3
                                    

Jdu si jednou takhle parkem, nebo spíš jedu, je krásný podzimní den... Prostě pohoda klídek a tabáček .  Vidím na lavičce pána, spí. Přemýšlím o čem se mu asi zdá . A jak se vlastně jmenuje? Jak se jmenuje on, to vám neřeknu, ale vím že já se jmenuji Eliška. Moje matka, mi už od malička zpívala před spaním. Já tuto píseň zpívám svým dětem. A doufám že oni ji taky budou zpívat svým dětem. Takhle ta píseň nikdy neumře a bude žít třeba dalších dvě stě let. Zpívá se tam o jedné dívce, zamilované do jistého skladatele... Ovšem ať se snaží jak chce, on jí neslyší. A jí , tu dívku křehkou jako křištál , zlomí srdce. Celkem smutný děj, ovšem píseň je jinak veselá. Už jsem vyjela z parku, pohladím mou klisnu po šíji. Pobídnu ji a tryskem to vezmeme přes pole a louky, až vyjedeme na kopec. Řeknu vám, že pohled z koňského sedla na západ slunce, je to nejhezčí co člověk může zažít...

Inspirace: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/beethoven-ludwig-van/fur-elise-358688

Pac a pusu Áďa

Plnění Výzvy : Random Výzva Wattpadovská by @aesthetic_muffin_Kde žijí příběhy. Začni objevovat