Nějak mi neleze do hlavy, proč jsem tak proti tomu, abych byla aroace?
Být lesba mi nevadilo. Být asexuál bylo překvapení, ale zároveň se mi ulevilo, asi jsem měla podvědomě strach z intimního styku. Být aromantik... no řekněme, že jsem se s tím ani trošku nesmířila.
Kdykoliv si pomyslím, že bych teda měla zahodit označení lesba, tak se mi úplně sevře žaludek.
Je pro mě vážně tak těžké přijmout to, že nikdy nebudu cítit romantickou lásku nebo sexuální přitažlivost?
Být lesbou jsem nic neztratila, jen přesměrovala. Jenže být aroace znamená ztratit rovnou dvě věci, co dělají člověka člověkem.
Cítím se (no úplně ne, protože si to pořád nechci připustit) jako mimozemšťan ve společnosti, která dělá z partnerské lásky vrchol životních cílů.
YOU ARE READING
Deník aroace (Deník lesby 2)
RandomNo tak jsme se tu zase po 2 (?) letech sešli. Nenechte se odradit názvem knihy. Tahle kniha je pro asexuály (teď už aroace, protože jsem si během její publikace uvědomila, že jsem aroace a ne jen ace), ale zároveň je to i pokračování knihy Deník les...
