Sladké sousto lásky

Kapitola 2: První kontakt

Lukáš se po skončení hodiny zvedl z lavice a chtěl odejít. Byl zmatený a rozrušený z toho, co se právě stalo. Cítil, že se do Petra zamiloval, ale nevěděl, co s tím má dělat. Petr byl heterosexuál, měl přítelkyni a byl slavný.

Lukáš byl gay, neměl nikoho a byl obyčejný. Neměl šanci, aby si ho Petr všiml, natož aby ho miloval. Lukáš si myslel, že je lepší, když se Petrům vyhne a zapomene na něj. Ale Petr měl jiný plán. Když viděl, že Lukáš chce odejít, zavolal na něj:

"Hej, Lukáši, počkej! "Lukáš se otočil a podíval se na něj. Petr se usmál a přišel k němu."Kam jdeš? Nemáš čas na kafe?" zeptal se Petr. Lukáš zaváhal. Chtěl s Petrem jít na kafe, ale bál se, že by to bylo divné. Co by si o něm Petr myslel? Co by si o nich mysleli ostatní? Co by si o sobě myslel Lukáš?" Já... já musím jít... mám něco důležitého..." vymlouval se Lukáš.Petr pokrčil rameny a řekl:" Škoda. Já jsem si myslel, že bychom si mohli pokecat. Víš, já jsem tu nový, neznám tu nikoho. Ty jsi mi připadal jako fajn kluk. A navíc jsme spolužáci, měli bychom se trochu poznat, ne?" Lukáš se zarazil. Petr mu říkal, že je fajn kluk? Že chce s ním pokecat? Že ho chce poznat? To bylo příliš. Lukáš cítil, jak se mu zrychluje tep a zčervenává. Nebyl si jistý, co má říct. Byl to náhodný návrh, nebo něco víc? Petr si všiml jeho rozpačitosti a řekl: "Neboj se, já ti nic neudělám. Já jsem normální kluk, jako ty. Jen hraju fotbal. To není nic zvláštního. A ty studuješ ekonomii. To je taky zajímavé. Můžeme si vyměnit názory, zkušenosti, tipy. Co ty na to?"Lukáš se podíval do jeho zelených očí a rozhodl se. Možná to byla šance, kterou by neměl promarnit. Možná to byl začátek něčeho krásného. Možná to byl osud."Dobře, pojďme na kafe," řekl Lukáš.

Petr se rozzářil a řekl: "Skvěle! Tak pojď, já znám jednu dobrou kavárnu tady poblíž. Půjdeš se mnou?" Lukáš přikývl a šel s ním. Nechal si batoh a sešity v učebně. Teď potřeboval jen jednu věc. Být s Petrem. Lukáš udělal první krok k jeho srdci.