50. Sraz u rybníka

92 6 0
                                    

Marek se napil kávy a litoval, že nemůže pít. Jak se podíval na Břéťu tak viděl, že je na to úplně stejně. Plodové, bože jeli v tom kolegové? Jak se jen tohle všechno mohlo stát a Břéťa za pár vteřin vyslovil jeho otázky a obavy nahlas. "Petře já nevím co na to říct a vůbec nevím jak se mám vypořádat s tím co jsi teď řekl. Samozřejmě teď dává daleko větší smysl, že jsi chtěl z Prahy. Jak dlouho to všechno víš?" "Podezření ohledně posledního případu z Prahy mě přivedlo do věznice a zbytek už znáte. Našel jsem tam souvislost s dalším případem a to byla stejná škola kam pachatelé chodili. Mimochodem ten mrtvý Břéťo, tak ten tam zapadá taky. Chtěl jsem si to tehdy ověřit a zjistit, že mám pravdu a všechno to bude souviset nejen s drogami, ale hlavně s pašováním zvířat." Marek poslouchal co mu Petr říká a došlo mu, že tam byly náznaky, ale oni to neřešili, protože si to převzalo organizované. "Tehdy jsem nechápal tu tvojí touhu zmizet z Prahy, ale teď to dává přímo děsivý smysl. Kdo všechno v tom jede a jak moc se mám začít bát, že jsme tu jen my." Petr se obrátil na Adama a ten před oba muže rozložil časovou osu a posunul případy, kterých se tohle všechno týkalo.

Petr je chvilku nechal zpracovat informace na časové ose a pak pokračoval. "Všechno to souvisí a jsou tam jména, která se opakují. Honzovi věřím a není tu jen, protože chci chránit jeho práci a hlavně jeho zapojení by bylo moc nápadne." Marek se díval na jména a zvedal se mu žaludek. Neměl Pokorného rád, respektive jím pohrdal, ale on byl jen jeden kousek skládačky a pak mu došlo co Petr ještě neřekl. "Bože můj Iva, ty podezíráš Ivu?" Břéťa věděl, že se jedná o jejich kolegyni z Prahy a v souvislosti s těmi dalšími jmény to bylo sakra zlé což mu teď Adam potvrdil. "Petr si nebyl jistý, ale instinkty ho nikdy nezklamaly. Taky by jste měli vědět, že když se stěhoval z Prahy sledovalo ho osobní auto. Stejné bylo na záznamech od tebe ohledně té střelby, bylo tam dvakrát stálo tam se zapnutým motorem a nikdo to neřešil." Marek poslouchal Adama a pak prudce vstal a šel k oknu. "Ten záznam procházeli lidi od Krátkého, ale ona je viděla taky." Petr se podíval na zbylé muže a všichni věděli co to znamená, že joho tušení je správné. "Pořád jsem doufal, že se mýlím, ale zároveň jsem věděl, že je tam až moc náhod." "Tady asi bude hrát roli to co jsem slyšel, myslím si, že někoho má a možná je to jeden z nich." Marek frustrovaně ukázal na časovou osu na stole.

Během následujících dvou hodin procházeli každý případ, který Petr našel a očividně měl souvislost. Břéťa se díval na svůj loňský případ a zároveň na další, který taky patřil pod jeho oddělení. Tehdy ještě nebyl šéf a ani na něm nepracoval. "Bývalý šéf bral úplatky a možná to souvisí s tím jak rychle byl ten starý případ uzavřený. Petře tak moc mě to všechno mrzí, radši si ani nechci představit kolik sebezapření tě stálo nám to říct." "Váhal jsem dlouho, protože jsem se bál ohrozit další lidi na kterých mi záleží. Už takhle jich ohrožuju až moc." Břéťa se usmál a bylo mu jasné, že i další Adamovi kolegové se kterými sloužil znají pravdu a zřejmě mu do teď pomáhali. "Teď zásadní otázka, co potřebuješ od nás?" "Kontakty a konexe, protože za nějakou dobu se budeme muset rozhodnout komu se svěříme, aby byli potrestáni vyníci." "Souhlasím s tím, že Honzu zatím vynecháme. Mám na inspekci dva lidi, kterým bezmezně důvěřuji a dokonce mě v týdnu kontaktovali s tím, že nesouhlasí s uzavřením tvého případu." "Skvělé, protože to nám pomůže. Břéťo máš někoho takového na zásahovce?" "Mám a Milan je skvělý chlap, který nám pomůže pokud ho požádám. Co teď bude asi nejdůležitější je, zůstat v utajení." Petr se otočil na Adama, který vstal a donesl něco z tašky. Na stůl položil čtyři nové mobily.

"Mám kamaráda v armádě, který dělá na kyber divizi. Jsou všechny nevysledovatelné a mají uložená jen čísla zbývajících telefonů. Ke každému je obal na bázi faradayovi klece. Pokud ho nebudete používat stačí ho mít v něm." Břéťa se na Adama díval a až teď mu plně došlo jak mocný tenhle muž vlastně je. Byl sakra úspěšný podnikatel, ale stejně jako loni zapříčinil pád starosty mohl pravděpodobně zničit kohokoliv, kdo by mu stál v cestě. Takového muže chcete mít na své straně pokud se dostanete do úzkých. "To zní dobře a co se teď očekává ode mě?" "Břéťo ty máš přehled o místních případech a chci s tebou ještě projít archiv a podívat se jestli nenajdeme něco dalšího." "Není problém, ale můžu to klidně udělat sám a pak ti dát výsledky." Petr přikývl a věděl, že to tak bude asi nejlepší. "Předpokládám, že mě chceš ač nerad, protože mě chceš chránit, poprosit o sledování toho co dělá Iva." "Vlastně jen takový malý průzkum, protože pokud fakt někoho má tak by bylo dobré vědět koho a jak do toho může být zapletená. Zároveň jedna naše kamaráda se taky zapojí do akce a spojí se s tebou, až přijde čas. Bude lepší, když by Ivu sledovala ona, protože jí nezná." Marek pokýval hlavou a bylo mu jasné, že tenhle sraz u rybníka byl naplánovaný stejně precizně jako celá operace na zjištění pravdy. "Důležité je, že nikdo zatím netuší, že se Petr pátrání nevzdal a hlavně netuší kolik případů už se nám podařilo spojit." Břéťa se díval na Petra došlo mu, že se musel tak moc držet celé ty týdny a nedal na sobě nic zdát.

Skleněná princezna Where stories live. Discover now